Stezka začíná i končí v trutnovské Oranžové kavárně. Návštěvník, který si objedná správnou kávu, obdrží průvodce připomínajícího samizdatové tisky a po jejím absolvování do něj dostane razítko s podpisem Václava Havla a neodmyslitelným srdíčkem.
Stezka je pojmenovaná podle hlavní postavy z Havlovy slavné hry Audience, k jejímuž napsání dramatika inspirovalo krátké pracovní angažmá v trutnovském pivovaru. Symbolicky se otevřela 30. května, v den, kdy má Ferdinand svátek.
V dvacetistránkovém průvodci je jednoduchá, ručně nakreslená mapa Trutnova s vyznačenými místy, kde první polistopadový prezident pobýval a která s manželkou Olgou navštěvoval. Každé místo má svůj, mnohdy širší veřejnosti neznámý příběh.
„Je to stezka příběhů. Lidé, kteří na konkrétní místo přijdou, si přečtou, co se tam odehrávalo a co s tím měl Václav Havel společného. Dozvědí se příběhy, které ještě možná nikdy nebyly publikované. Třeba o tom, jak byl Václav Havel pokutován za to, že při přecházení nefrekventované ulice nepoužil přechod pro chodce,“ říká zakladatel stezky Ivo Farský z Vrchlabí.
Blahopřání v Rudém právu
Na titulní straně průvodce je dnes již notoricky známé blahopřání jistému Ferdinandu Vaňkovi k jeho narozeninám, které s Havlovou fotografií v roce 1989 otisklo Rudé právo ve společenské rubrice.
Průvodce obdrží každý, kdo si objedná kávu pojmenovanou Alotrie – klasického turka. Právě tento typ zásadně pila Olga Havlová. Písničkář a spisovatel Vlasta Třešňák první dámu ve zhudebněné básni Dopis Olze označuje jako Alotrii.
Fotogalerie |
„Vlasta Třešňák mi povolil, že kávu tak můžeme nazvat a že si ji někdy přijde dát. Ale s rumem,“ poznamenává Farský.
Kromě pivovaru, kde Václav Havel v roce 1974 pracoval, se stezka zastavuje u budovy bývalého okresního úřadu v Horské ulici, kde v minulosti sídlila Veřejná bezpečnost, okresního soudu nebo kina Vesmír. Antonín Maněna vzpomíná, jak disidenta před kinem zastavili dva příslušníci v civilu a požádali ho, jestli by večer nemohl zajít na americký western Butch Cassidy a Sundance Kid.
„‚My bychom ten film velmi rádi viděli, a když do toho kina půjdete vy, budeme vás muset sledovat i tam.‘ Zdvořilý Václav žádosti vyhověl a do kina se večer opravdu vypravil,“ popisuje v průvodci někdejší ředitel hradní policie, který letos v dubnu v 71 letech zemřel.
V knihkupectví na Krakonošově náměstí manželé Havlovi půjčovali zakázané knihy paní Hoškové, často také chodili nakupovat do prodejny s masem a uzeninami v horní části náměstí.
„Jednou dostal Václav dvě kila jater. Strčil je do igelitové tašky, zakryl celerem a zeleninou a tu tašku nechal na Hrádečku na zápraží a na sluníčku. Brzy tam začalo něco smrdět. No, říkám si, celer přece nemůže smrdět! A nepřejte si vidět, v co se ty játra proměnily,“ cituje průvodce Olgu Havlovou.
Průvodce v samizdatovém stylu
Právě prezidentova manželka je důvodem, proč stezka začíná i končí v Oranžové kavárně. V ní hosty obsluhují klienti Barevných domků, které se starají o lidi s mentálním postižením. Někdejší první dáma v roce 1992 založila Nadaci Olgy Havlové s cílem pomáhat mimo jiné zdravotně postiženým. V trutnovské kavárně visí její fotografie z návštěvy jednoho z ústavů.
„Toto zařízení se stará o lidi, kteří dříve byli na okraji společnosti a zavírali je do ústavů. Olga Havlová byla tím, kdo je vytáhl z těch ústavů,“ upozorňuje Ivo Farský.
Mapa stezky Ferdinanda Vaňka v Trutnově.
Průvodce Stezkou Ferdinanda Vaňka formálně připomíná samizdatové tisky před rokem 1989 a na první pohled vypadá, jako kdyby byl psaný na stroji. Popis trasy se vzpomínkami Havlových blízkých prokládají černobílé fotografie Václava a Olgy Havlových. Autorem některých snímků je janskolázeňský fotograf Bohdan Holomíček, jenž disidenta s manželkou fotil od roku 1974. O jeho fotkách Havla se široká veřejnost dozvěděla až po sametové revoluci.
„Do té doby jsem ho moc nevystavoval. Fotky znali jen mí přátelé a lidé kolem Václava Havla. Jednou jsem jeho snímek zařadil na výstavu v pražském Domě U Kamenného zvonu. Říkal jsem si, že si toho nikdo nevšimne,“ poznamenává Bohdan Holomíček.
Průvodce je k dostání pouze v Oranžové kavárně v Žižkově ulici. Autoři předpokládají, že další výtisky vyjdou v pozměněné podobě.
„Očekávám, že lidé, kteří Václava Havla znali, ale já jsem s nimi nemluvil, mě upozorní na nedostatky nebo naopak napíšou něco, co já nevím a co v průvodci není,“ poznamenává Ivo Farský.
S nápadem vytvořit Havlovu stezku přišel už v roce 2012. Nejprve se snažil nápad protlačit na trutnovské radnici, tam ale neuspěl. Podobně jako organizátor festivalu na Bojišti Martin Věchet, který se například snažil prosadit instalování lavičky Václava Havla nebo po prezidentu přejmenovat část Horské ulice. Trutnov nakonec v roce 2017 pojmenoval po bývalé hlavě státu Revoluční ulici, dnes nábřeží Václava Havla.