Vlci se na Broumovsko vrátili pro 250 letech na podzim 2015 a postupně se vlčí pár rozrostl o mladé. Fotopasti Hnutí Duha zaznamenaly na videozáběrech i fotografiích letošní nejméně čtyři přírůstky.
„Neznamená to však, že by se počet vlků v území významně zvyšoval. Loňská mláďata během prvního a druhého roku života smečku opouštějí a hledají nová teritoria,“ říká Jan Piňos z Hnutí Duha.
Fotopasti vyfotily mláďata v pohraničním lesnatém pásmu mimo zvláště chráněné území ve východním Podkrkonoší, i když smečka se jinak pohybuje i ve velké části Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko.
Zimní stopování dobrovolníků i pracovníků Duhy potvrdilo v oblasti pět vlků, ve východní části CHKO další dva vlky, kteří by mohli tvořit pár. Zda jsou tito vlci příbuzní s jedinci z první vlčí smečky, by mohly ukázat až výsledky genetických analýz ze vzorků trusu.
Broumovská smečka je podle výsledků genetických analýz blízce příbuzná se smečkami v Dolnoslezském lese v západním Polsku, odkud na Broumovsko přišli. Analýza trusu na Mendelově univerzitě v Brně dokládá, že složení potravy zdejších vlků z převážné části tvoří volně žijící divocí kopytníci, tedy jelenovití a divoká prasata.
Podle neziskové organizace je rozmnožování vlků z Broumovska a východních Krkonoš dobrou zprávou pro lesy. Šelmy totiž redukují přemnožené jeleny, srnce, divoká prasata a dalších kopytníky, kteří působí škody v lesích i na polích. Ochranáři si ale uvědomují i nelibost některých zemědělců.
„Vzhledem k tomu, že vlci jsou zaznamenáni na stále větším území, je nutné zajistit proti jejich útokům hospodářská zvířata, především ovce, kozy a novorozená telata. Hnutí Duha již připravilo projekty na lepší zabezpečení pro osm chovatelů a chovatelek z Broumovska a Trutnovska. Jednomu chovateli naše organizace již stádo zajistila pomocí elektrického ohradníku,“ vysvětluje odborník na velké šelmy z Hnutí Duha Olomouc a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal.
Farmáři chtějí dosáhnout odstřelů až u Ústavního soudu
Farmáři z Broumovska si stěžují na škody na pastvinách. Rozhodli se kvůli tomu soudit se státem, aby povolil odstřely zvláště chráněné šelmy. U první instance prohráli, ale nevzdávají se.
„Chceme dojít až k Ústavnímu soudu, který by státu mohl uložit určitou povinnost. Situace se ale mezitím vyvíjí i v Evropském parlamentu a dalších evropských státech, kde jsou škody katastrofální. V Braniborsku a Sasku jsou škody ve stovkách kusů, ve Francii asi tři tisíce kusů, víc než loni,“ poznamenává starosta Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant, který chová stovku ovcí. Údaje o počtech vlků v regionu, které uvádí neziskovka, pokládá za podhodnocené.
„Bylo by vhodné, pokud by se vytýčily některé oblasti, kde by stát proplácel škody a kde by se vlk toleroval, například na Šumavě, v Krušných horách, možná v části Beskyd nebo i Krkonoších. Ale v této kulturní krajině, kam ročně přijede skoro 400 tisíc turistů ročně, se dá přejít za dvacet minut z nejbližšího lesa do vesnice. tady nejsou nijak rozsáhlá volná území,“ myslí si zemědělec.
Vlci se vracejí do krajiny v Česku i jinde v Evropě. Terénní pracovníci Hnutí Duha potvrzují pravidelný výskyt vlků v širokém pohraničním pásmu od Šumavy přes Krušné a Lužické hory až po Broumovsko. Vlci se pohybují také na česko-slovenském pohraničním území.
Podle statistik Krajského úřadu Královéhradeckého kraje v roce 2017 vlci zabili 83 ovcí včetně jehňat a čtyři telata, podobně jako v roce 2016. Podle údajů Správy CHKO Broumovsko vlci útočili pravděpodobně i v dalších osmi případech, kdy chovatelé o náhradu škod nežádali, ne ve všech ale bylo možné ověřit, že šlo skutečně o vlky.
Ochranáři doporučují lepší zabezpečení stád, které by snížilo množství útoků vlka. Osvědčenými metodami jsou podle nich trvalá přítomnost pasteveckého psa nebo pastýře u stáda, případně kvalitní oplocení pastvin.
„Chovatelé hospodařící na území s potvrzeným výskytem vlků mohou nyní získat finanční příspěvek pro lepší zabezpečení svých stád. Operační program Životní prostředí ve své 110. výzvě otevřené až do 1. července 2019 pokrývá 80 procent nákladů vzniklých v souvislosti s uskutečněním těchto opatření,” říká zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.