Podle Radomíra Tichého, vedoucího katedry archeologie na hradecké univerzitě, patří mezi nejzajímavější nálezy především lokality z období mladší doby kamenné.
„Dále je významný objev hrobů, nebo dokonce pohřebišť z eneolitu (pozdní doba kamenná). Nebo sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové,“ uvádí Tichý.
Budoucí dálnice ukrývala také pozůstatky polních opevnění armád z 18. století či z pruskorakouské války roku 1866, zajímavostí jsou rovněž zaniklé zpevněné cesty se stopami kol.
„Za zajímavé jsou považovány artefakty upomínající umění. I takové keramické zlomky na D11 byly nalezeny. Pohledem archeologa je ale důležitější celkové vyhodnocení nálezů, které odpoví na otázky, které v tuto chvíli mohou být hypotézami,“ pokračuje.
Na každém úseku pracovalo 30 až 50 pracovníků, kteří byli rozděleni podle četnosti nálezů. Každý tým se skládal ze dvou archeologů, 15 techniků, zbytek tvořili dělníci. Po celé budoucí ploše dálnice se stavěly velké bílé stany, jež sloužily ke zkoumání objektů nebo jako sklad nalezených artefaktů.
„Už v počátku průzkumu bylo jasné, že by se v tomto území mohla najít celá řada historických cenností, protože Královéhradecko patřilo k velmi urbanizovaným oblastem již od středověku. Mezi královskými městy Hradcem Králové, Jaroměří a Dvorem Králové existovaly spojnice,“ sdělila mluvčí Navimedia Jana Kittová.
Využili geofyzikální měření
V terénu u Hradce byl použit i přístroj, který podobně jako sken dokáže určit pravděpodobnou četnost budoucích nálezů v zemi.
„Vzhledem připomíná starou obracečku na seno. Je na velkých kolech a na dřevěném oji, aby se nepřenášelo magnetické vlnění od zdroje pohybu. Zařízení umí zaznamenat jednotlivé anomálie v zemi, například překop, střep nebo kus železa, a přiřadí jim GPS bod. Na mapě se pak ukáží tisíce bodů,“ popsal ho Milan Švábl z firmy Sovis a připomněl, že shoda přístroje a skutečnosti je 60procentní.
Archeologové našli například u Předměřic kulovitou stavbu – rondel. Limitem ale byl zábor půdy k dálnici, takže celou stavbu nešlo odhalit. Také do hloubky se nekopalo hlouběji, než jsou například základy budovy nebo mostu, aby se nález nedestabilizoval.
Nalezeny byly základy domů dlouhých od 10 do 50 metrů, jejichž dřevěné konstrukce bývaly vyplněné hlínou. Střepy objevené keramiky odkazují ke kultuře lidu s vypíchanou keramikou, který sem přišel z Karpatské kotliny před 7,5 tisíci lety.
K dalším častým nálezům patřily pazourkové nože a škrabky a také kamenné broušené sekery z mladší doby kamenné. Ze zbraní se našly jak kamenné sekeromlaty, tak spousta novodobé munice z prusko-rakouské války. Mezi nalezenými objekty byly jednak předměty denní potřeby, kostry zvířat, která sloužila k jídlu, i předměty mimořádné jako například obsidián – druh sopečného skla, který svědčí o kontaktech se vzdálenými oblastmi.
Velkou výpovědní hodnotu mívají i nalezené hroby. Nyní bude výzkum pokračovat tím, že odborníci budou zkoumat nálezy v laboratořích hradecké univerzity a ve Správčicích. Odhaduje se, že zabere ještě další dva roky. Teprve se ukáže hodnota nalezených předmětů a situací.
„Věřím, že velkým překvapením jsou pohřebiště pozdní doby kamenné. Mnohé hroby na nich jen taktak unikly dosahu eroze a orby, tedy nechybělo mnoho a byly by zničeny. Jejich výbava byla pohledem současnosti chudá, buď jen pazourková čepel, výjimečně kamenný sekeromlat. A bohužel neobsahovaly keramické nádoby, podle jejichž výbavy archeolog určí dané období nejjednoznačněji. Zároveň to ale vysvětluje skutečnost, proč právě tyto hroby unikaly pozornosti archeologů v minulosti. Prostě kostry v nich obsažené byly obtížně časově zařaditelné,“ říká Radomír Tichý.
Při výzkumu na dálnici našli tisíce předmětů: