iDNES.cz

V horách se dnes ztratí málokdo, ale úrazů je víc, říká nový náčelník

  8:36
Hory se za posledních třicet let hodně proměnily, říká v rozhovoru pro iDNES.cz nový náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa. Přibylo turistů a tím i úrazů. Záchranáři dnes mají špičkové vybavení i výcvik. Potýkají se však s ubývajícím počtem dobrovolníků

Náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Pavel Jirsa vedení horské služby v Krkonoších převzal po náhlém úmrtí Adolfa Klepše. V lednu vyhrál dlouholetý zástupce náčelníka v Krkonoších výběrové řízení a na začátku března byl jmenován náčelníkem v oblasti. Podle Jirsy se dnes už jen málokdo doopravdy na horách ztratí. Velkou pomocí byl příchod mobilních telefonů a GPS.

Pavel Jirsa

Je mu 56 let. Vystudoval střední lesnickou školu v Trutnově a členem Horské služby je od roku 1986. 

Z dobrovolníka a sezonního záchranáře se v roce 1996 stal profesionálním členem. Dosud byl zástupcem náčelníka a metodikem v Krkonoších. 

Je ženatý a má dvě dospělé dcery. Jeho koníčky jsou lyžování, horolezectví, skialpinismus a horská cyklistika. 

Proč jste se vlastně stal záchranářem?
Já jsem se k horské dal proto, že jsem vždy tíhl k horám a přírodě. Od malička jsem lyžoval, potom i závodně. Později jsem začal s horolezectvím. Když se to všechno spojilo dohromady, byla z toho práce u horské.

A jak jste nyní spokojený s tím, jak horská služba funguje?
Myslím, že ano. Samozřejmě situace se vyvíjí a tomu se musíme přizpůsobovat.

U horské služby jste začínal už v polovině osmdesátých let. České hory se od té doby hodně změnily, že?
Dřív bylo úrazů podstatně méně. Když jsem začínal jako čekatel u horské, tak jsme neměli čtyřkolky, jen skútry, ty se samozřejmě nedaly používat v létě. Ohromný je rozvoj lyžařských areálů. Počet turistů se vůbec nedá srovnávat.

Víc turistů znamená víc úrazů a víc práce...
Těch úrazů je ročně kolem dvou a půl tisíc, 80 procent z toho pak v zimě. Na druhou stranu máme úplně jiné vybavení. Dřív nám trvalo mnohem déle se na místo vůbec dostat. Teď tam dojedeme na té čtyřkolce nebo skútru. Je to daleko rychlejší. Přibylo i zimní turistiky, skialpinistů, ale dnes jsou většinou lidé mnohem lépe vybavení.

Fotogalerie

Co mobilní telefony, díky nim si lidé mohou pomoc zavolat mnohem rychleji?
Dřív se museli lidé nejdřív dostat k telefonu. Ohromná změna je u pátracích akcí. Dřív jsme se o tom, že se někdo ztratil, dozvěděli třeba tak, že se lidé nevrátili z túry, nebo byli někde nahlášení na ubytování a nedorazili, a tak se začalo pátrat. Hledaček s příchodem mobilních telefonů řádově ubylo a nejsou takového rozsahu jako dřív. V roce 1955 bylo kolem 50 velkých pátracích akcí za zimu. Teď jich je maximálně do deseti a jsou mnohem menší. Je to díky aplikacím a navigacím v telefonu. Každý se může podívat do mapy v telefonu a tam vidí, kde je. Už se tolik nebloudí, a když už se někdo ztratí, může nám poslat své souřadnice a jedou pro něj dva tři záchranáři.

Jak jsou vlastně Krkonoše pokryté signálem mobilních sítí?
Naposledy jsme řešili špatný signál v Malé Úpě. Tam se k tomu mobilní operátoři postavili dobře a situace se zlepšila. Přesto jsou místa jako hluboká údolí, kde prostě signál není. Pokud ale volám na 112, pak telefon využije jakoukoliv dostupnou síť, takže se dovolám i z místa, kde můj operátor nemá pokrytí.

Další velká pomoc je pro vás vrtulník letecké záchranné služby?
Při zásazích v nedostupném terénu nám to usnadní práci. Mnohem snáz a rychleji zraněného z takového místa třeba na podvěsu vrtulníku dostaneme. Samozřejmě při jakémkoliv těžkém úrazu se dostane pacient rychle do nemocnice.

Lidé dnes chybí v řadě profesí, jak je na tom horská služba?
Zatím je to ucházející. Je pravda, že zájemci o činnost neustále ubývají. Myslím si ale, že v rámci Krkonoš jsme na tom dobře.

Proč už o práci dobrovolníka u horské není takový zájem?
Je to dobou. Lidé mají jiné zájmy, mnohem víc jsou vytížení v práci, nemají tolik volného času, jako měli dříve.

Horská služba Krkonoše

Nejvyšší české hory nejsou nejrozsáhlejší, jsou ale zdaleka nejnavštěvovanější z českých pohoří. Jednoznačně je tady také nejvíc lyžařských sjezdovek. 

Krkonošská HS má 10 stanic a 15 stálých zaměstnanců. V zimě se počet placených záchranářů rozšiřuje na 22 a pomáhá dalších 160 dobrovolníků. Ročně záchranáři zasahují u 2500 událostí, 80 procent zásahů je v zimě.

Záchranáři se často setkávají s agresivitou lidí ve stresových situacích. Pociťujete to i na horách?
Pokud máme problém, třeba když na výzvu ze záchranky jedeme ošetřovat do hospody a jsou tam agresivní lidé, pak si přizveme na pomoc policii. Je to ale minimum případů.

Máte dobré podmínky pro svoji práci?
Zajištění jsme dobře. Určitě by ale nebylo špatné, kdyby se podařilo přijmout zákon o horách, abychom měli jasně stanovená pravidla, kde a za jakých podmínek budeme pracovat.

V Krkonoších máte 10 stanic. Jste s jejich rozmístěním a stavem spokojený?
V Krkonoších jsme na tom dobře. Za poslední roky se povedlo postavit nové stanice, případně staré obnovit. Výhledově budeme potřebovat postavit služebnu na Studenově a ještě je potřeba opravit stanici v Žacléři. Z velkých investic budeme stavět také garáže pro techniku v Peci pod Sněžkou.

zpět na článek