„Záchrana Rudé věže smrti přichází minutu po dvanácté,“ upozornil Otakar Tulačka, opatrovník Konfederace politických vězňů ČR, které památka patří. Třicet let po pádu komunismu podle něj zjevně nebylo dostatečnou dobou na to, aby si občané této země mohli důstojně připomínat otrockou práci v československém uranovém průmyslu, jehož byla Věž smrti klíčovým článkem.
„S pomocí institucí, veřejných osobností, občanské společnosti i drobných dárců nyní přinášíme naději, že rok třicátý první přinese do veřejné politiky paměti zásadní zlom a umožní nám tuto památku opravit, zpřístupnit a pevně zakotvit v našem vzdělávacím systému,“ uvedl Otakar Tulačka.
Rudá věž smrti
|
Konfederace chce na záchraně a popularizaci památky i jejím brzkém otevření většímu počtu tuzemských i zahraničních návštěvníků spolupracovat se zástupci Ostrova, veřejnými osobnostmi, rodinami pamětníků a veřejností.
Podle místostarosty Ostrova Marka Poledníčka se pozornosti Rudé věži smrti dostává v poslední době díky zápisu do UNESCO a změně poměrů v Konfederaci politických vězňů. „To přineslo nový vítr a Ostrov nechce stát stranou. První krokem je, že se po dohodě s karlovarskou pobočkou konfederace otevírá Rudá věž smrti zájemcům. Už se uskutečnily tři návštěvní dny,“ řekl. Od soboty bude podle něj možný vstup i zadní částí areálu, tedy takzvanou bachařskou brankou.
Mezi nejbližší nutné kroky v Rudé věži smrti nyní patří neodkladné zajištění opravy střechy, revize střešních nosníků, zabezpečení objektu, jeho průzkum recentními archeology, tedy těmi, kteří se zabývají památkami nedávné minulosti, a revitalizace nejbližšího okolí. Dále pak vybudování jednoduššího přístupu do objektu, zajištění bezpečnosti, parkování a dalšího zázemí budoucího památníku. S tím vším by měla pomoci celonárodní sbírka, jejíž transparentní účet má číslo 123-0298500277/0100.
„Aktuální situace objektu není zrovna utěšená a situace v Konfederaci politických vězňů neumožňovala, dělat s ním nic většího,“ řekl Tomáš Bouška, předseda spolku Političtí vězni.cz, který s historií minulého režimu seznamuje přímo ve Věži smrti žáky, studenty i jejich školitele.
Podle něj dochází k poškozování památky například tím, že jí zatéká do střechy. Tuto situaci by měla vyřešit rychlá sanace ve spolupráci s Ostrovem. „K sanaci by mělo dojít v příštích týdnech, tedy než přijde zima. Nutné jsou citlivé zásahy, které objektu pomohou a neponičí ho,“ doplnil.
Jedním z pamětníků utrpení politických vězňů je Zdeněk Mandrholec, který Rudou věž smrti nazývá posvátným prostorem. „Zločiny, které se tady děly, neměly obdoby. Jsem rád, že se tu začne konečně něco provádět a zůstane svědectví o tom, co se tady za komunistického režimu dělo,“ řekl. Sám se přitom do Rudé věže smrti pravidelně vrací. Každoročně jí provede 500 až 700 studentů, které seznamuje s její smutnou historií.
Národní sbírku vyhlašuje Konfederace politických vězňů, která v současné době převádí památku na Národní památkový ústav. Peníze, které vybere, poslouží nutné sanaci. Přeměna na památník může podle Tomáše Boušky nastat až poté, kdy pro Rudou věž smrti vznikne právní forma nazvaná zapsaný ústav. Tu doporučil historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Zapsaný spolek podle něj může lépe komunikovat s ministerstvem kultury, které každoročně uvolňuje na obnovu památek desítky milionů korun.
Zájemci o prohlídku Rudé věže smrti mohou dorazit každou sobotu v 10.00, 11.30, 13.00 a 14.30 hodin. Délka prohlídky je zhruba 60 min. Prohlídky jsou zatím naplánované do konce září. Maximální kapacita prohlídky je 30 osob. Z tohoto důvodu je vhodné si ji rezervovat emailem na adrese vezsmrti@seznam.cz nejpozději den předem.