„Jedna magnolie má obvod 110 centimetrů, druhá 130 centimetrů. Jsou to pěkné stromy,“ uvedl hejtmančin náměstek Martin Hurajčík, který s podnětem přišel.
Podle krajských radních by v úvahu připadalo například přesazení magnolií z parku u Císařských lázní na jiné místo. O zeleň se v Karlových Varech stará Správa lázeňských parků, která už v minulosti jednu z tamních magnolií zachraňovala. To ještě památka patřila městu.
„Zmíněná magnolie rostla směrem k řece a začala se vylamovat. Ve spolupráci s Lázeňskými lesy Karlovy Vary jsme vyrobili dřevěnou podpěru pro podlomenou větev. Bohužel, nakonec jsme tuto magnolii pokáceli,“ vzpomínal Miroslav Kučera, ředitel Správy lázeňských parků.
K osudu dvou dalších stromů je spíše skeptický. „Mám strach, že je také čeká pokácení. Myslím, že jejich přesazení v tomto počasí, v tomto suchu, není možné,“ řekl.
V úvahu podle něj spíš přichází, že by správa namísto nich vysadila v budoucnu nové. „Tyto budou podle mého odhadu možná přes sto let staré a zřejmě tak velké, jako jsou ty ve Dvořákových sadech. Přesazení už nezvládnou. Možná by to dokázala nějaká opravdu specializovaná firma,“ uvedl.
Podle arboristy Petra Růžičky ze společnosti Baobab, která se zabývá péčí o zeleň, také není přesazení takových stromů příliš reálné. „Sice už jsme přesazovali stoletý kaštan, ale stálo to kolem pěti až sedmi milionů a pravděpodobnost úspěchu není tak vysoká, zvláště když je to v nějaké antropické půdě,“ konstatoval.
Antropické půdy jsou takové, na jejichž vzniku a vývoji se nejvýrazněji podílel člověk. Podle Petra Růžičky by bylo nejvhodnější udělat během rekonstrukce budovy taková opatření, aby k poškození magnolií nedošlo.
Ve Varech jsou magnolií desítky, ty největší rostou ve Dvořákových a Smetanových sadech. Patří mezi tamní největší chlouby. Každé jaro jejich květy přitahují stovky turistů, kteří se u nich fotografují. Kromě keřových magnolií zdobí lázeňské město také stromové. Ty už ale nejsou tak výrazné.