Podle jednatele společnosti Jiřího Štípka ovšem nemusí být toto číslo konečné. „Záměr podat u soudu insolvenci trvá, existují ale i jiná řešení,“ konstatoval. Ve hře jsou podle něj zájemci o investice do podniku. „Pokud jednání dopadnou dobře, insolvence by nemusela být,“ naznačil Štípek.
Podle Timothy Oldroyda, ředitele společnosti Geneva BrassWind Limited, majoritního vlastníka kraslického výrobce hudebních nástrojů, čekají nyní společnost velké změny. „Jsou nutné, pokud má továrna přežít a prosperovat,“ napsal Oldroyd v dopise, z něhož Jiří Štípek citoval.
Hlavní část změn se podle managementu podniku odehraje v následujícím půlroce. „Naší snahou je, aby se Amati stala evropským lídrem výroby hudebních nástrojů,“ naznačil smělé cíle vedení firmy Oldroyd.
Tento záměr se ovšem vedle personálních změn neobejde ani bez změn v samotné výrobě. Podle Oldroyda totiž Amati v minulosti vyráběla neziskové hudební nástroje, jejichž sortiment byl až zbytečně široký. „To základní samozřejmě ve výrobě zůstane, beze změn se ale sortiment neobejde,“ konstatoval Štípek.
Problémem společnosti podle něj není nedostatek zakázek, ale spíš nedostatek kvalifikovaných lidí, kteří by je dokázali vyrobit.
Finanční injekce má přijít z Číny
První vlna nucených odchodů se podle jeho slov týkala převážně technicko- hospodářských pracovníků firmy, někteří ale odešli i z výroby. „Snažili jsme se minimalizovat dopady na výrobu. Máme u nás poměrně dost pracujících důchodců, takže když to bylo možné, rozloučili jsme se právě s nimi,“ řekl jednatel.
V současné situaci zatím nevidí předzvěst krachu celé firmy. „Insolvence se může změnit buď v reorganizaci podniku, nebo v jeho likvidaci. A tu si nepřejeme, zakázek máme dost. Proto klademe důraz právě na reorganizaci,“ podotkl Jiří Štípek.
Odboráři kraslické Amati ovšem jeho optimismus nesdílejí. Řadě zaměstnanců totiž firma dluží dvě i tři výplaty. Podle předsedy odborů Milana Šudáka si sami lidé z Amati přejí, aby na sebe firma vypsala insolvenci. „V takovém případě by totiž měli větší šanci na pomoc od státu prostřednictvím úřadu práce,“ uvedl šéf odborů kraslické společnosti.
To, jestli lidé své peníze dostanou, se podle jeho slov bude odvíjet od slibované finanční injekce. Ta má podle Šudáka přijít z Číny. „Moc tomu ale nevěříme. Bojíme se, že současná situace výhledově povede k definitivnímu konci fabriky,“ dodal Milan Šudák.
Zaměstnancům zkouší pomoct radnice
Situaci v tradiční kraslické továrně s napětím sledují i na radnici. „Bohužel jsou zprávy, které dostáváme, kusé a zprostředkované. Zatím se nám nepodařilo navázat kontakt s vedením společnosti. Informace takříkajíc z první ruky tedy nemám,“ popsal kraslický starosta Roman Kotilínek.
Na radnici nyní uvažují, jak lidem, kteří museli pro nadbytečnost opustit podnik, pomoct. „Nechávám prověřovat, jak by se jim mohlo v překlenovacím období finančně vypomoct. Rozumím tomu, že ti lidé mají nějaké závazky. Musejí splácet úvěry či hypotéky. Možná pomoc ze strany radnice je ale zatím pouze nastolenou otázkou. V rozpočtu pro podobné případy prostředky vyčleněné nemáme, a pokud by nějaký takový návrh vzešel, muselo by jej tak jako tak řešit zastupitelstvo,“ konstatoval starosta.
Otázkou podle jeho slov ale je, zda město může zákonně použít pro pomoc propuštěným lidem veřejné prostředky. „Tím si nejsem úplně jistý. Ale i tuto možnost prověřujeme,“ dodal Roman Kotilínek.
Krasličtí chtějí bojovat o svoji sbírku nástrojů
Zároveň v Kraslicích vzniká petice za zachování historických dechových hudebních nástrojů. Týká se sbírky, která je umístěna přímo v areálu tamní továrny Amati. Petice je adresovaná krajským zastupitelům. Kraj totiž před několika týdny podobnou sbírku koupil od společnosti Strunal v Lubech u Chebu.
Proto teď lidé z Kraslic žádají krajské zastupitele o pomoc. „Obáváme se, že pokud by šla, a nasvědčuje tomu všechno, Amati do insolvence, tak by konkurzní správce mohl tyto nástroje prodat takovým způsobem, že by zmizely z Kraslic,“ zdůvodnil autor petice Otakar Mika, který je kraslickým zastupitelem.
Sbírka dechových nástrojů má dvě části. Tu první převedl kraj před třemi lety do majetku města. Umístěná je v bývalé průmyslové škole. Součástí druhé části v továrně je například historická tuba, která byla na výstavě v New Yorku. Ta se nachází přímo v kanceláři generálního ředitele.
„Velká část velmi významných a historicky cenných nástrojů je umístěna v depozitu Amati, osobně jsem je tam viděl,“ doplnil Otakar Mika.
Podle něj spočívá mimořádná hodnota nástrojů v tom, že dokládají celý vývoj jejich výroby. „Jsou tam i nástroje, které vyráběly malinké domácí dílny, velmi specifické, unikátní, takže pokud by tato část z Kraslic zmizela, tak by byla nevratně poškozená možnost expozice, která by dokumentovala celý vývoj,“ řekl zastupitel.
Kraslice vykoupily několik domů přímo na náměstí, mezi nimi i bývalou starou radnici. „V ní se nachází velký sál a podle mého názoru i názoru několika dalších kolegů zastupitelů, by bylo umístění sbírky do muzea v centru pěkné a reprezentativní,“ řekl Otakar Mika.
Místa, kde mohou lidé petici podepsat, jsou trafika u lékárny a prodejna instalatérských potřeb naproti kraslické základní umělecké škole.
Vedení kraje se o petici dozvědělo od MF DNES. Hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová věc nechtěla komentovat s omluvou, že ještě neměla příležitost se s peticí seznámit.
3. května 2017 |