iDNES.cz

Dobrovolníci v přírodní rezervaci myjí kameny, aby zamaskovali ohniště

  15:24
Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště na Sokolovsku čelí nájezdu turistů. Přestože jde o území s nejvyšším stupněm ochrany, kde se smí lidé pohybovat pouze po vyznačených trasách, návštěvníci to nerespektují, zanechávají po sobě spoustu odpadků a zakázaná ohniště. Přírodu se snaží zachránit dobrovolníci.

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště | foto: Pavel Kozubekpro iDNES.cz

Během prázdninových dní jsou nezalesněné plochy rezervace, nacházející se mezi Jelením a Přebuzí, plné aut a motorek českých i německých poznávacích značek, desítek cyklistů i pěších turistů. Ti, kteří nectí vyznačené trasy, se přitom dopouštějí přestupků.

Největším problémem jsou ohně, které si v rezervaci návštěvníci rozdělávají.

„Jestli to tam někdy chytne, tak to bude konec, protože území se nachází na rašelinovém základu. Rašelina je palivo a terén je tam nepřístupný,“ varoval starosta Přebuzi Martin Bruoth, který je jedním z neoficiálních hlídačů rezervace.

Zároveň podotkl, že nechápe návštěvníky, kteří si nemohou z rezervace odnést své prázdné PET lahve, když už si je tam přinesou.

Tábořiště pečlivě zlikvidují, aby nelákala další turisty

Zkušený likvidátorem tamních ohnišť je Rudolf Kovařík ze Šindelové. Rolavská vrchoviště jezdí hlídat patnáct let. 

„Přímo v cínovém dole ohniště roznesu a snažím se, aby tam nebylo dřevo. Je to sisyfovská práce, nicméně v tomto případě máme jistotu, že ohniště vzniká na zpevněných částech. Není pod ním rašelina, ale beton. Horší jsou ta, která lidé rozdělávají přímo u Rolavského rybníku, neboli Líchy,“ řekl.

V současné době podle něj existují tři místa, která nezodpovědní návštěvníci k založení ohniště využívají. Když tam Kovařík nějaké objeví, kameny pečlivě omyje, roznosí a popel zahrabe. Dělá to proto, aby místo nelákalo k rozdělání ohně další lidi. 

„Osmdesát procent z nich přijde, prohlédne si to tu a odejde. Ti nám naprosto nevadí, nejsme žádní ekoteroristé. Problém máme s těmi, kteří rozhazují odpadky nebo tu třeba jezdí na motorce a zakládají si tu stanový tábor,“ uvedl.

Lidí jako na Václaváku

„Návštěvnost se konstantně zvyšovala poslední roky. Teď už nedovedu odhadnout, jestli je tam lidí více anebo stejně, ale je to Václavák,“ zhodnotil starosta Bruoth.

Hlídači rezervace už vyzkoušeli mnoho způsobů, jak zachovat Rolavská vrchoviště v pokud možno netknutém stavu. Naposledy ve spolupráci se společností První Krušnohorská přidali pytle na odpadky. To se ale ukázalo jako kontraproduktivní.

„Návštěvníky to vybízí, aby tam odpadky nechali, a z naší strany není moc kapacita, abychom je likvidovali průběžně. Uklidili jsme alespoň odpad, který tam byl,“ řekl Bruoth.

Koupání v rybníku ruší ptáky

Specifickým problémem letních měsíců je navíc koupání v Rolavském rybníku. Ačkoli si návštěvníci mnohdy myslí, že tím nemohou přírodě ublížit, opak je pravdou. Vodní nádrž je totiž chráněným biotopem, kde hnízdí, loví a vyvíjejí se zvláště chráněné druhy ptáků.

„Lidé, kteří se tam koupou, páchají přestupek a ruší je. Prokazatelně tam hnízdí potápka malá, datlík tříprstý, pravděpodobně tam hnízdí čírka obecná a vodouš kropenatý. Ruší také ptáky, kteří loví potravu. Je to ohrožený jeřáb popelavý a čáp černý,“ upozornil přírodovědec Jiří Hejkal, vedoucí odboru životního prostředí kraslické radnice. 

Rolavská vrchoviště

národní přírodní rezervace

  • Byla vyhlášena roku 2012. Zahrnuje i území již bývalých národních přírodních rezervací Velké jeřábí jezero a Velký močál. 
  • Rozkládá se na ploše zhruba 751 hektarů, a to v katastrálních územích Přebuz, Rolava a Chaloupky na vrcholové plošině Krušných hor, a to v nadmořské výšce 880 až 950 metrů
  • Kromě chráněných druhů živočichů se v lokalitě vyskytují i chráněné a ohrožené druhy rostlin, pramení v ní řeka Rolava a nachází se tam třeba pozůstatky cínového dolu.

Jeřáb popelavý je kriticky ohroženým druhem, další jmenovaní ptáci jsou zase silně ohroženi. „Hnízdění některých druhů máme potvrzené v některých letech. Lidé si ale neuvědomují, že pokud by se tam nekoupali a tím je nerušili, hnízdily by tam pravidelně,“ uvedl Hejkal. 

Už během této doby navíc ptáci shánějí potravu a kvůli hlasité lidské přítomnosti se může stát, že opustí hnízdo, v němž mají vajíčka, nebo již vylíhnutá mláďata zemřou hlady. Kromě toho podle Hejkala koupající se lidé ničí i břehy Líchy, které sešlapávají. „To, že kolikrát v okolí i táboří, už je úplná tragédie,“ konstatoval přírodovědec. 

Návštěvníci nevhodným chováním riskují poměrně vysoké pokuty, a to až do dvaceti tisíc korun. Udělit je mohou zástupci orgánů ochrany přírody, což jsou třeba právě lidé z odboru životního prostředí kraslické radnice anebo České inspekce životního prostředí.

zpět na článek