iDNES.cz

Tuhnická vrba přežila bombardování i bourání depa, teď ji ohrozila hniloba

  8:41
Vrba stojící v karlovarské městské části Tuhnice přežila válečné bombardování i demolici nedalekého depa. Teď má ale problém. Kvůli hnilobě se odlomila velká část stromu. Podle odborníků ji však nebude nutné pokácet.

Tuhnická vrba přežila bombardování i likvidaci blízkého depa, teď se jí ale zlomila jedna z korunních větví napadená hnilobou. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Dendrolog konstatoval, že by stálo za to strom ořezat na torzo,“ uvedl k verdiktu odborníků Miroslav Kučera, ředitel Správy lázeňských parků.

Strom, který na místě roste déle než sto let, tak má naději na další dlouhý život. Kdo mu dá šanci, je však nejisté. Důkladné zaměření totiž ukázalo, že strom stojí na pozemcích společnosti Gamma Property, které se nacházejí na ploše někdejšího železničního depa, s nimiž má developer dalekosáhlé plány.

„My nesmíme na cizím majetku provádět jakékoliv úpravy. Vedení společnosti budu proto o vzniklé situaci informovat,“ konstatoval Kučera.

Osobně předtím, než strom prohlédl dendrolog, dával vrbě šanci půl na půl. „Důležité ale je, že se kácet nemusí,“ dodal ředitel Správy lázeňských parků s tím, že hniloba, kvůli které se vrba dostala do problémů, není u tak starých stromů ničím výjimečným.

Na starých plánech města je místo, kde vrba roste, označované křížkem. Je tedy možné, že zde kdysi stála malá sakrální stavba. Ta se sice nedochovala, vrba ale přežila všechno.

Dnes už nikdo nezjistí, kdo a kdy ji vysadil. Bývalé depo, u kterého dlouhá léta rostla, je však z let 1885 až 1900. Místní se domnívají, že zde rostla už kolem roku 1898.

O život šlo stromu už na sklonku druhé světové války, kdy sice lehce ohořelá, ale přece jen přežila bombardování dolního nádraží. I proto v roce 2015 získala ocenění Strom hrdina.

V roce 2017 se pak vrba dostala do ankety Strom roku, v níž nakonec skončila sedmá. Díky tomu získala více než pět tisíc korun na dendrologické ošetření a zvelebení okolí. Na tom se podíleli i lidé ze spolku Žijeme TUhnice.

zpět na článek