Karlovarský kraj byl ještě před několika lety jedním z nejvíce zamořených regionů nebezpečným plevelem. Do boje s nepůvodními rostlinami se pustilo tehdejší vedení kraje v letech 2012 až 2015, stálo to celkem 81,5 milionu korun. Nynější výsledky podle hejtmanství vypadají dobře.
„Myslím si, že se stav velmi zlepšil a že musíme udělat všechno pro to, abychom ho udrželi,“ uvedla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.
Kraj v minulosti získal na projekt evropskou dotaci. Její podmínkou je, aby byl procentuální výskyt takzvaných invazivních rostlin v regionu do roku 2025 stejný jako v době ukončení projektu.
Kraj nyní opět chystá výběrové řízení na jejich likvidaci. Už druhým rokem jsou ale náklady o dva miliony korun nižší, než bylo zvykem. Činí sedm milionů včetně daně. Více peněz na zakázky už totiž není potřeba.
„Jedná se o deset lokalit a poptávat budeme sedm společností. Je mezi nimi i krajská údržba silnic,“ informovala hejtmanka.
Kraj také každý rok vyhlašuje dotační program, prostřednictvím kterého rozděluje peníze na likvidaci přímo majitelům zasažených pozemků. „V tomto programu je 2,5 milionu korun a myslím si, že je o něj mezi soukromými vlastníky zájem,“ doplnila Jana Mračková Vildumetzová.
Nová ohniska jsou u Mariánských Lázní
Kraj si v minulém roce nechal udělat monitoringy nebezpečného plevele. Podle hejtmančina náměstka Martina Hurajčíka se region vešel do stanovených procent.
„Monitoringy všech tří druhů dopadly dobře, žádný z nich nepřekročil položku, při které by hrozilo vracení dotací,“ řekl.
Přesto se objevila nová ohniska, a to na Mariánskolázeňsku, které nebylo součástí původního projektu. Kraj se na tuto oblast zaměří v letošním roce a opět chystá i dohled.
„Stejně jako v loňském roce počítáme jak s kontrolou lokalit, které jsou součástí zakázky, tak i dalších, u kterých zjistíme, že na nich nedochází k likvidaci bolševníku,“ uvedla Květa Hryszová, vedoucí odboru řízení projektů krajského úřadu, který má takzvanou udržitelnost na starost.
Zapojit by se měli i sousedé, říkají představitelé kraje
Podle hejtmanky by bylo dobré, aby se Karlovarským krajem v tomto ohledu inspirovaly i další regiony. „Semena se mohou přenášet větrem a může dojít k tomu, že pokud kraje nepůjdou cestou likvidace, svým způsobem se k nám mohou tyto rostliny vracet,“ upozornila.
Martin Hurajčík doplnil, že například Mariánskolázeňsko sousedí s Plzeňským krajem. „Semena bolševníku si uchovávají klíčivost několik let a jedna rostlina je schopná vyprodukovat tisíce semen,“ zmínil náměstek.
Projekt na likvidaci invazivních rostlin v regionu využíval chemických i mechanických metod, případně jejich kombinaci. Zástupci kraje už nyní mluví o tom, že by chtěli rozpínavý plevel omezovat i poté, co skončí takzvaná udržitelnost.
„Předpokládám, že plán je takový, že budeme chtít udržet a také i nadále snižovat případný výskyt invazních druhů rostlin,“ konstatovala Květa Hryszová.
Nejvíce starostí je s bolševníkem
Invazivní druhy rostlin jsou nepůvodními druhy, které byly na dané území zavlečené různými způsoby. Nekontrolovatelně a rychle se šíří, čímž vytlačují původní druhy a tím snižují biologickou rozmanitost.
V nových přírodních podmínkách jim chybějí přirození konkurenti, kteří jejich šíření dokážou zamezit tak, jak je to v jejich původních biotopech.
Invazní rostliny působí ekonomické škody a představují i další rizika, jako je například zdravotní v případě bolševníku a riziko zhoršení následků povodní u křídlatky a netýkavky. Ze všech tří likvidovaných druhů sužoval region nejvíce bolševník.