„Stejně jako v předchozích letech budeme mít dvě akce venkovní a dvě vnitřní,“ uvedla Vladimíra Kalvodová z karlovarské radnice. Letošní program nabídne dvě velké zajímavosti. Tou první bude nedělní odhalení původního soklu Goethova pomníku na stejnojmenné stezce.
„Myslím si, že místo, které jsme vybrali, je v sounáležitosti s celým Goethovským koutkem, pokud se to tak dá nazvat. Bude instalován jako torzo a je to jakýsi pokus o vyrovnání česko-německých vztahů, které se nějak vyvíjely v Karlových Varech od konce devatenáctého století až do současnosti,“ uvedl primátorův náměstek pro kulturu Jiří Klsák.
Podstavec uvidí lidé zatím bez jakýchkoli restaurátorských úprav s tím, že jde o první fázi. Poté by k němu chtěla radnice společně s GoetheInstitutem vytvořit informační systém.
„Karlovarská památka z roku 1883 má za sebou pozoruhodnou minulost, díky níž ji můžeme v roce 2018 vnímat jako artefakt českoněmecké historie,“ potvrdil ředitel Goethe-Institutu Berthold Franke.
Goethův pomník byl v roce 1883 postaven před nynějším Grandhotelem Pupp coby připomínka slavného básníka a jeho pozitivního vztahu k lázeňskému městu. Dvoumetrový mramorový podstavec s bohatou profilací zdobila Goethova busta od stuttgartského sochaře Adolfa von Donndorfa. V roce 1946 byl pomník kvůli jakési očistě města od německých monumentů stržen. Zatímco busta našla časem své uplatnění na karlovarské Goethově stezce, podstavec skončil v jednom z kráterů vzniklých po bombardování města.
„Před Vánoci 2014 ho před ubytovnou v Charkovské ulici našel při úpravě parkoviště bagrista Marek Kokš. Odvezl ho do Klášterce nad Ohří svému známému sochaři Karlu Melounovi a ten si všiml, že je na něm mizející nápis Goethe,“ popsal Jiří Klsák.
Sokl se pak vrátil do Karlových Varů, odkud si jej vypůjčil právě Goethe-Institut. Na podzim 2015 jej v Praze představil coby součást kulturního projektu. Působivou instalaci tehdy dotvořil umělec Jiří David, což vzbudilo značné kontroverze. Na přání úřadů nakonec musel takzvaný (Ne)pomník od institutu zmizet. Poté, co skončila výpůjčka, putoval zpět do Karlových Varů (podrobněji v článku Sokl Goethova pomníku se po roce a půl vrátil z Prahy zpět do Varů).
Lidé uvidí jindy nepřístupnou Zámeckou kolonádu
Druhou velkou zajímavostí bude nedělní zpřístupnění Zámecké kolonády, která v současné době slouží coby soukromé lázně. Dovnitř se tak dostanou jen jejich klienti.
„Původní kolonáda vznikla v roce 1912, pak dlouhodobě chátrala, až v roce 1999 našlo město řešení. Dohodlo se se společností, která měla zájem objekt rekonstruovat, a uzavřelo s ní smlouvu na pronájem trvající 49 let. Náklady na rekonstrukci nesla firma,“ připomněl Jiří Klsák.
Uvnitř Zámeckých lázní je rovněž pískovcový reliéf Ducha pramenů, kterého zájemci v neděli také uvidí. Naposledy tuto příležitost dostali v roce 2011 a zájem byl obrovský.
„Tenkrát jsem měl na starosti výklad a vím, že tam bylo kolem pěti stovek lidí. Podobný zájem čekáme i letos po sedmi letech,“ řekl Jiří Klsák. Radnice podle něj se společností provozující lázně dohodla takové podmínky a čas, aby prohlídka nerušila tamní balneoprovoz.
V celém Karlovarském kraji se ke Dnům evropského dědictví připojilo 26 památek a provází nebo doprovázelo je 13 akcí. Například Karlovarský kraj tu svou letos naplánoval ve spolupráci se společností Strunal Schönbach a obcí Luby. Právě tam se v sobotu uskuteční Slavnosti hudby Strunal Schönbach ... kde slova končí, hudba začíná. Součástí bude celodenní program, který vyvrcholí vystoupením houslového virtuosa Jaroslava Svěceného.
„Výroba strunných nástrojů má v Karlovarském kraji více než 300letou tradici. Zvuky houslí, viol, violoncell, bas a kytar z našeho regionu rozeznívají divadla a koncertní sály po celém světě,“ uvedla hejtmančina náměstkyně pro kulturu Daniela Seifertová. Věří, že historie mistrovského řemesla i koncert Jaroslava Svěceného přiláká spousty návštěvníků.
Dny evropského dědictví Dny otevřených dveří památek 2018 v Karlovarském kraji
Přehled akcí Kam se podívat v rámci Dnů evropského dědictví
Více na http www.historickasidla.cz |