„Daří se nám vytřídit přibližně čtvrtinu veškerého komunálního odpadu, který obyvatelé města vyprodukují. Do budoucna bychom byli rádi, kdyby to byla polovina. Pomoci by mohly nové separační nádoby, na jejichž pořízení jsme získali dotaci z Operačního programu životního prostředí. Podpora bude činit 85 procent způsobilých výdajů, což je přibližně 700 tisíc korun. Zbytek uhradí ze svého rozpočtu město,“ uvedl mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.
Důležité je, aby to k nádobám lidé neměli daleko. Právě blízkost kontejnerů na bílé a barevné sklo, papír a plast by měla obyvatele k důkladnějšímu třídění motivovat.
Město spoléhá i na to, že má jako jediné v kraji systém, díky němuž lidé mohou za to, že třídí odpad, získávat finanční odměnu. Tou je sleva na poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu, který je v současnosti v Aši 600 korun na osobu za rok. Tuto částku mohou lidé tříděním ušetřit.
Možnost třídit odpad mají obyvatelé Aše už od roku 1992. Tehdy byly po městě rozmístěny první barevné kontejnery. Od roku 2013 se mohou zapojit do pytlového systému sběru odpadů, kdy za každý vytříděný kilogram plastů získávají pět korun a za kilogram papíru 1,6 koruny.
Peníze jim radnice odečte od poplatku za sběr a likvidaci odpadu. A pokud sbírají dál, slevu získá další člen domácnosti. Loni obyvatelé města vyprodukovali více než 5,5 tisíce tun odpadu, z toho směsný komunální činil 4,5 tisíce tun.
„Vytřídili jsme 188 tun papíru, 116 tun skla, sto tun plastů, dvacet tun kovového odpadu a 84 tun nejrůznějšího elektroodpadu. Dalších 1 200 tun tvořil bioodpad,“ vypočítal při pohledu do tabulek Vrbata.
Město platí ročně za svoz odpadu přibližně deset milionů korun. Dalšími čtyřmi miliony dotuje provoz sběrného dvora, nemalé peníze jdou i na likvidaci černých skládek.