„Když jsme začali využívat vězně jako dělníky, tak jsem pro ně vymyslel kurz řízení vysokozdvižných vozíků. Potřebují je k výkonu práce a já je na ně bez kurzu nemohl posadit. Rozjeli jsme kurz a nabídli věznici, že lidé, kteří u nás budou zaměstnaní, mají možnost si ho udělat. A my si je pak rekvalifikujeme podle toho, kde zrovna pracují,“ uvedl vedoucí útvaru služeb Svatavských strojíren Milan Ptáček.
Spolupráce začala jako sháňka po zámečnících. „Když nám člověk vyhovoval, nechali jsme si ho. Za celou dobu se nám stalo jen jednou, že jsme měli vězně, který se schovával a nechtěl pracovat. V současnosti potřebujeme posílit montáž, kde není nutná kvalifikace. Bohatě stačí člověk, který má chuť pracovat,“ vzpomínal Ptáček.
Teď v podniku pracuje i Lukáš Šollar, který má velkou šanci získat práci po propuštění. „Už jsem se domluvil s panem Ptáčkem, že až mě propustí, tak bych nastoupil sem. Jsem z Plzně, ale nabídli mi tady ubytování,“ řekl Šollar, který si svou novou práci nemůže vynachválit.
„Než jsem nastoupil do výkonu trestu, tak jsem pracoval ve Škodovce. V podstatě je mi jedno, co dělám. Práce se nebojím,“ dodal Šollar.
Věznice Kynšperk na Ohří
|
Ten teď pracuje na speciálním svářecím robotovi. Na začátku dostal návod, který si mohl vzít do vězení a plně se věnovat samostudiu. „K tomu ho proškolili naši zaměstnanci, kteří pravidelně jezdí na školení,“ řekl Ptáček.
V rámci zaměstnávání vězňů musí Ptáček poučit i své zaměstnance. „Vezmu partu na jídelnu a proškolím ji. To je velmi důležité, protože lidé si neuvědomovali, že odsouzenému nemohou půjčit telefon nebo drobné na automat. V běžném životě se s něčím takovým nesetkáte a přijde vám to jako samozřejmost,“ dodal Ptáček.
Zaměstnávání lidí ve výkonu trestu má několik výhod. Kromě toho, že se naučí pracovním návykům, získají potřebnou praxi a možnost dostat po propuštění práci. „Prvořadým úkolem věznice je zaměstnat co největší počet vězňů. To vychází ze samotné koncepce vězeňství do roku 2025,“ uvedla mluvčí Věznice Kynšperk nad Ohří Petra Bělíková.
Svatavské strojírny se staly jednou z posledních firem v Karlovarském kraji, se kterou káznice uzavřela spolupráci o zaměstnávání. „Máme určitý počet vězňů. A jen část z nich je vhodná k zařazení na pracoviště mimo věznici,“ sdělila Bělíková.
V současnosti spolupracuje s věznicí jedenáct zaměstnavatelů. „Trend zaměstnávání a velký zájem firem nás přiměl k tomu, že jsme nemohli obnovovat některé smlouvy se zaměstnavateli, kteří měli jednoho nebo dva vězně a byli daleko od věznice,“ řekla mluvčí s tím, že v minulosti měli i pětatřicet zaměstnavatelů. To ale bylo kvůli kontrole vězňů finančně a časově náročné.
Zároveň však bylo nutné co nejvíce odsouzených zaměstnat tam, kde jich bylo potřeba více. „Máme pracoviště, která zaměstnávají třicet vězňů na dvě směny. Ti mají zájem o dalších dvacet. A na ty se teď chceme soustředit,“ popsala situaci Bělíková.