Na vyhaslou sopku Komorní hůrku u Františkových Lázní se už vracejí výzkumníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Nově odkrytou část původní přístupové štoly využívají v těchto dnech k měření seismické aktivity. Šest metrů pod povrchem je uložený citlivý seismograf, který otřesy půdy zaznamenává a naměřená data odesílá ke zpracování do centrály v Praze. Začátkem června pak na Komorní hůrce zahájí další zemní práce.
„V současné době dokončujeme administrativní přípravu a hned poté, jakmile budeme mít k dispozici všechny dokumenty a povolení, začneme někde v těchto místech s hloubením těžebního komínu. To bude začátkem června,“ ukazuje Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd místo kousek za vstupním portálem, který lemují žulové kvádry a chrání železná mříž.
Hloubení komínu by se mělo zastavit patnáct metrů pod povrchem. Výzkumníci se chtěli původně dostat až do hloubky sedmnáct metrů, ale podle dobových pramenů je zde už voda. Současně se bude prokopávat další úsek takzvané Goethovy štoly, která by se měla v šestimetrové hloubce prodloužit přibližně na dvojnásobek.
V důlním díle nebudou chybět pažení ani další bezpečnostní prvky, které později umožní zpřístupnění této chodby návštěvníkům (o turistické zajímavosti jsme psali v článku Cesta do hlubin unikátní Komorní hůrky se brzy otevře, věří geofyzik). „Od nově vyhloubeného těžebního komínu povede v hloubce patnácti metrů další chodba, která, jak doufáme, nás po přibližně patnácti metrech dovede k překopu. Tady bychom měli narazit na původní historickou štolu a následně na čedičový sopouch. Takový je plán,“ vysvětluje Brož.
Geofyzik předpokládá, že hrubé práce by měly být na sopce hotové ještě letos. „Tedy za předpokladu, že výběrové řízení proběhne bez problémů. Už máme projekt, známe technologický postup a režim prací. Oficiálně jsme ale termín dokončení stanovili na léto příštího roku. Přesně 28. srpna. To se před 270 lety narodil Johann Wolfgang von Goethe, který je s výzkumem Komorní hůrky nerozlučně spjatý,“ konstatuje Brož.
Zájem výzkumníků o Komorní hůrku však vyhloubením štoly a jejím zpřístupněním nekončí. Výzkum by měl pokračovat. „Rádi bychom do této vynikající lokality umístili podzemní laboratoř, kde by se v hloubce patnácti metrů vedle seismicity měřily i teploty, magnetismus, další fyzikální parametry. Obdobná už funguje ve Skalné. Tam ji však máme umístěnou v žulovém masivu, kdežto zde by to bylo v čediči. Bylo by výborné měření v obou geologických celcích porovnat. Pomohlo by to i při objasňování otázek kolem zemětřesných rojů v západních Čechách,“ neskrývá nadšení Brož.
Na první etapě hloubení štoly se podílelo vedle akademie věd a geofyzikálního ústavu město Františkovy Lázně částkou 100 tisíc korun. Další etapa hloubení a obnovy části historických štol, kterých může být pod vulkánem až 300 metrů, je financována z přeshraničního projektu Brána do nitra země (o projektu podrobněji v článku Štoly pod Komorní hůrkou pomohou zpřístupnit i miliony z Evropské unie).
„Přeshraniční projekt navazuje na původní průzkum. Partnerem projektu je město Františkovy Lázně. Na Komorní hůrku je zde pamatováno částkou přibližně 1,5 milionu korun,“ upřesňuje Brož. Podle jeho slov je už nyní o nejmladší čtvrtohorní sopku u Františkových Lázní obrovský zájem.
„Jediná bude takto přístupná. Právě to vzbuzuje ohlas na celém světě. Plánujeme zde uspořádat mezinárodní vulkanologickou konferenci, přijet chtějí například lidé z National Geographic. V každém případě zpřístupnění sopky určitě přivede na západ Čech obrovské množství lidí z tuzemska i ze zahraničí,“ doplňuje Brož.
Podle františkolázeňského starosty Jana Kuchaře čerpají Františkovy Lázně z projektu podporu nejen na průzkum nitra Komorní hůrky, ale i na vybudování nového návštěvnického centra v areálu přírodní rezervace SOOS. „Na německé straně je partnerem město Fichtelberg, které plánuje obnovit a zpřístupnit unikátní čtyřpatrový důl na železnou rudu,“ dodává starosta Kuchař.