Důvodem, proč významný habsburský potentát, olomoucký biskup, kardinál Ferdinand Julius hrabě Troyer nechal v 50. letech 18. století vybudovat v Březině na Vyškovsku zámek, byla snaha blýsknout se před hosty a v klidu si s nimi zalovit.
A tak uprostřed drahanských hvozdů vznikl reprezentativní barokní areál Ferdinandsko. Po celé 18. a 19. století sloužil jako lovecké sídlo biskupů, později arcibiskupů.
Tím, že byl ukrytý hluboko v lesích, přežil války, krize a zlé časy, a přestože je od roku 1935 součástí vojenského újezdu, stal se v roce 1963 chráněnou kulturní památkou. Teď mu ale hrozí zánik. Armáda chce po ministerstvu kultury, aby ho ze seznamu památek vyškrtlo.
„Zámeček se nachází v bezprostřední blízkosti hned tří velkých a často využívaných střelnic, a tedy bez možnosti přístupu veřejnosti, a vzhledem ke statusu památky je jen velmi omezené jeho využití pro cvičící vojáky,“ popsal Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Památkáři se ale důrazně postavili proti a obávají se, že když zámeček ztratí ochranu státu, zmizí navždy – a s tím i jeho hodnota.
„Sezonních loveckých zámečků se zachovalo velmi málo, a navíc je hodně původní, i když nějaké účelové úpravy vojáci provedli, například výmalby, podlahy, příčky nebo sociálky. Není to ale nic, co by se nedalo vrátit zpět,“ vysvětluje šéf jihomoravské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Zdeněk Vácha.
Podle něj je objekt zajímavý například centrálním sálem spojeným s kaplí svatého Eustacha, patrona myslivců. „Zachovaly se tam i figurální výmalby v čínském stylu. Nejsou ještě všechny odkryté, takže potenciál obnovy tam rozhodně je,“ poznamenal Vácha.
Památkáři, kteří na rozdíl od civilistů do prostoru na kontrolu budovy mohou, na stav rozpadajícího se objektu léta upozorňovali a v roce 2000 tehdy ještě Okresní úřad ve Vyškově vydal několik závazných rozhodnutí o opravě fasády, okapů a komínů a pak o kompletní rekonstrukci.
Nic z toho se ale neuskutečnilo. V roce 2007 sice památkářům svitla naděje, že armáda zámek opraví a přemění na rekreační a sportovní areál, ale peníze se opět nenašly.
A tak zámeček čeká na verdikt ministerstva. To zatím nechce prozradit, jaký bude, nicméně proti zrušení památkové ochrany se už předtím kromě NPÚ vyslovil i krajský úřad a vyškovská radnice.
„Vyjmout zámeček ze seznamu památek by znamenalo ztrátu odborného dohledu nad veškerými případnými stavebními úpravami či restaurátorskými zásahy. Vlastník by také nemohl čerpat dotace na statické zajištění a postupnou obnovu areálu,“ říká Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury. A v krajním případě by se tím otevřela cesta k úplné demolici.
Památkáři chápou, že civilisty armáda do svého hájemství pustit nemůže, ale podle nich by se mohla vrátit k záměru z roku 2007 a přeměnit jej například na místo k setkávání zástupců NATO.
„Nabízí se jiné využití Armádou ČR, například reprezentační a ceremoniální, jak vlastník sám v minulosti zamýšlel, a také možnost pořádat jednání či hostit mezinárodní summity v prostoru, který se dá snadněji zabezpečit než osídlená oblast,“ navrhují památkáři.
Bourat se nebude, ujišťuje armáda
Armáda tvrdí, že zámek nezbourá, i kdyby přestal být památkou. „S bouráním objektu armáda nepočítá. Kdyby ale nebyl památkou, zmírnily by se podmínky pro opravy a rekonstrukce. Nicméně s opravou památky počítáme i v případě, že objekt na seznamu zůstane. Pak ovšem půjde o složitější projekt s vyššími náklady,“ uvedl Sýkora.
Památkáři slibům vojáků moc nevěří, protože část budov, které nebyly památkami, už zmizela. Podle nich může armáda získat dotace z ministerstva, právě proto, že jde o památku, a navíc ještě přednostně od kraje, protože se objekt dostal mezi ohrožené jihomoravské památky.
„Dotace mohla armáda čerpat i dříve a nečekat, až se zámek na tento seznam dostane, bohužel z její strany nebyl zájem,“ poznamenal Vácha s tím, že existují i světlé příklady, kdy památkový objekt ve vojenském újezdu armáda zachránila.
„Týká se to například kostela svatého Mikuláše původně ze 13. století v Boleticích v jižních Čechách. Je součástí újezdu od roku 1947 a v 90. letech mu hrozila úplná zkáza. Nakonec ho armáda začala opravovat a v roce 2016 ho vyčlenila z újezdu. Kostel je zachráněný a patří obci Kájov, která ho dál opravuje,“ dodal Vácha.