iDNES.cz

Na jihu Moravy se přemnožili hraboši, místy zničili až 80 procent plodin

  17:42
Dorůstá délky maximálně 12 centimetrů a váží sotva 50 gramů. Přesto hraboš polní děsí zemědělce, na jižní Moravě je rozsah škod kvůli jeho řádění nejhorší. Na jednom hektaru půdy jsou tito přemnožení býložravci schopní vytvořit až pět tisíc nor.

Hraboš polní děsí zemědělce, na jednom hektaru půdy jsou tito přemnožení býložravci schopní vytvořit až pět tisíc nor. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Situace se sice v jednotlivých lokalitách jihomoravských okresů výrazně liší, ale postižené jsou všechny kromě Znojemska.

„V květnu jsme v obilninách zaznamenali extrémní výskyty, které dosahují lokálně až 80 procent poškození porostů,“ potvrdil Jakub Beránek, ředitel Odboru ochrany proti škodlivým organismům z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

S problémem se potýká třeba společnost Zemědělská a.s. Čejkovice. „Na jaře jsme na vybraných plochách aplikovali návnady, ale hraboši se objevili na dalších místech, kde decimují zatím hlavně vojtěšku. Jsou to místa kolem mezí, zatravněných ploch sadů a porostů vedle řepky,“ uvedl předseda představenstva Tomáš Martinec.

Letos dosahuje populace hrabošů svého maxima, může za to i suché a teplé počasí v loňském roce. Kvůli srážkám a dobře vegetujícím porostům populační zlom nastane nejspíš až v půlce léta.

„Do té doby však mohou hraboši působit velké škody nejen v porostech obilnin, ale také řepky, případně dalších plodin, do kterých se budou mít tendenci šířit po zdecimování úrody,“ poznamenal Beránek.

Na účinná opatření už je pozdě

Problémy s hraboši jsou pro jižní Moravu typické, objevují se ve dvou až čtyřletých cyklech a trvají rok až dva. V kraji mají ideální podmínky, paradoxně kvůli opatřením, která zemědělci praktikují v boji se suchem.

Hlavně tak často neorají, protože každé obracení půdy ji jen vysušuje. A populaci hrabošů podporuje i setí do zmulčované, tedy nastýlané zeminy.

Momentálně se už proti přemnoženým hlodavcům nedá příliš bojovat. „Tam, kde dochází k významným škodám, má ošetření jen částečný efekt. Může však pomoct nahrazení obilnin včetně hlubokého zpracování půdy pomocí dlátového kypřiče s následným upěchováním půdy tak, aby se co nejvíc narušily nory a zlikvidovali dospělí hraboši,“ podotkl Beránek.

Zaorat poškozené plodiny a nahradit je jinými však podle Martince nic zásadního neřeší. „Klademe alespoň přípravky do děr na ploše sklizené vojtěšky, v jiných porostech to prakticky nejde dělat,“ nastínil opatření, které praktikují.

Hraboší kalamitě se tak dá zabránit jen včasnou ochranou. Podle odborníků z ÚKZÚZ je ideální, když zemědělec na jaře aplikuje povolené přípravky, jejich seznam je dostupný na Rostlinolékařském portálu.

zpět na článek