Otázku, kde sežene více než sto milionů korun na stavbu nové ústavní lékárny, řeší v poslední době ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus. Její budova v areálu nemocnice v Bohunicích totiž začala praskat.
Kromě ní se trhliny objevily i v Dětské nemocnici na pavilonu L, kde sídlí biochemická laboratoř a patologie. „Tam je dokonce stav kritický, takže opravovat začneme už během měsíce,“ uvedl Kraus.
Nemocnice nechala na obě budovy zpracovat odborné statické posudky. Ukázalo se, že trhliny souvisejí s dlouhotrvajícím extrémním suchem. Budovy totiž stojí na jílovém podloží a to sesychá, protože málo prší a klesá spodní voda. A tím si budovy začínají postupně „sedat“.
Dělníci se už během února pustí do zpevnění statiky laboratoře v Dětské nemocnici, což přijde na zhruba 12 až 14 milionů korun.
„Tam jsme schopni opravu hradit ze svého, ale s lékárnou je to horší. Nová představuje investici odhadem za 150 milionů korun. Neobejdeme se však bez ní. Máme v ní sklady a rampu a zásobujeme z ní lékárny další. Sháním na ni peníze a jednám s ministerstvem zdravotnictví, ale kdy je seženu, nedokážu odhadnout,“ poznamenal Kraus.
Jílovému podloží škodí mokro i sucho
Stejný problém řeší i letos stoleté Centrum Kociánka v Brně – Králově Poli, které se stará o postižené děti i dospělé. V jeho areálu, jenž také stojí na jílu, začal praskat přístavek u zhruba devadesát let staré budovy základní a mateřské školy. Budova se sesula, takže ji statik nechal ze dne na den uzavřít.
„Stalo se to loni koncem srpna, týden před začátkem školního roku. Museli jsme okamžitě objekt vystěhovat a přestat ho užívat. Teď už opravujeme a doufáme, že to stihneme do začátku příštího školního roku,“ popsal ředitel centra Tomáš Komárek.
Ten se netají obavou o osud dalších budov. „Podobný problém máme i s pavilonem, kde máme týdenní stacionář. Máme strach, že začnou praskat i další budovy,“ přiznal Komárek.
Problém na Kociánce řeší statik Marek Dostál. „Jílovému podloží škodí extrémy – mokro i sucho. To druhé nastalo v posledních letech. Poklesly spodní vody, jíl zmenšil objem a budova se na něm neudržela,“ vylíčil Dostál.
V nosných zdech začaly vznikat velké trhliny a podlaha se naklonila. Přístavek se začal sesouvat k jedné straně, jako by se část chtěla odtrhnout od zbytku. Objekt teď čeká oprava za 2,3 milionu korun. Dělníci ho zpevní ocelovými trubkami s betonem, nebo ze slitiny oceli a hliníku. Ty zavrtají pod základy a pak stavbu „sešije“ ocelová výztuž.
Problémy jsou po celém Brně
Podle Dostála se potíže objevují poslední dva roky na různých místech Brna, hlavně u rodinných domků, které nemají dostatečně hluboké základy.
„Nedávno jsem například řešil stejnou věc u domku v Brně-Ořešíně, ale problémy mohou mít i domy na jihu Brna v okolí Svratky, kde jsou rozsáhlé náplavy a chovají se podobně jako jíl,“ poznamenal statik.
Na stav reagují i normy pro základy domů. Ty se zpřísnily. „Zatímco dřív stačilo 80 až 90 centimetrů, teď jsou od 120 do 140 centimetrů. Stavby se tím ale prodraží kvůli větší spotřebě betonu,“ dodal statik.
Podle brněnského geologa a geotechnika Ivana Poula může problém nastat u podloží, obvykle nasyceného vodou, které vzniklo náplavami – v rovinách, kolem rybníků a řek.
„V Brně to jsou oblasti kolem řek například v Maloměřicích, Zábrdovicích, Horních Heršpicích, Komárově nebo Bystrci,“ popsal Paul.
Doporučení v Hodoníně komunisté nerespektovali
Další možností je, že je konstrukce domu založena na mořských jílech neogenního stáří, což platí například pro oblasti Černých Polí, kde leží i Kociánka, Bohunic, Starého Lískovce nebo Medlánek.
Podle něj však může problém se statikou nastat nejen kvůli suchu, ale i v případě opačném, když do podloží domu teče voda. A to na spraších, tedy úlomkovitých zeminách navátých větrem, kde při stavbě hrozí sesuvy. To se děje například v Bystrci.
Trable se stavbami na jílu mají i jinde v Jihomoravském kraji. V Hodoníně se například „dalo do pohybu“ sídliště Bažantnice, kde žije pět tisíc lidí. Oprava nebude jednoduchá ani levná. Město nechalo zpracovat geofyzikální průzkum.
„Výsledky už máme, ale teprve se s nimi seznamujeme. Chceme se dostat mezi geohazardní lokality, abychom na opravy mohli získat dotace. Nově jsme zjistili, že už v padesátých letech odborníci nedoporučili na místě stavět. Komunisté to však nerespektovali,“ říká místostarosta Hodonína Ladislav Ambrozek (KDU-ČSL).
V bytovém domě v Juliánově praskají stěny i po opravách: