Před 190 lety, 6. ledna 1829, totiž v péči brněnských Milosrdných bratří podlehl zápalu plic. Ten si uhnal při cestě z Vídně krátce před Vánocemi.
„Do Brna přicestoval z císařské audience 17. prosince 1828. Nachlazení se zhoršilo a 6. ledna zemřel. Pohřeb se konal dva dny po úmrtí 8. ledna na přilehlém starobrněnském hřbitově u sv. Václava. Obřad tehdy vedl prelát Cyril František Napp, což byl Dobrovského žák,“ uvádí historička Dana Olivová.
Přátelé Josefa Dobrovského oslovovali Modrý abbé podle oblíbeného tmavě modrého pláště. Jeho rodné příjmení však mělo znít Doubravský. „Při přepisu v matrikách někdo musel udělat chybu. Josefovým otcem byl totiž vojín Jakub Doubravský z Orlických hor,“ vysvětluje Olivová.
U Doubravských doma se mluvilo německy, proto i Modrý abbé psal a publikoval v němčině. Sám v budoucnost češtiny nevěřil, přesto se ve své práci zabýval jejím zařazením do slovanských jazyků a v Zevrubné mluvnici jazyka českého určil pravidla pro tvorbu a používání českých slov.
Ostatky na starém hřbitově dlouho hledali
Bustu nad hrobem Dobrovský nemá. Zato místo jeho posledního odpočinku kryje jehlanovitý pomník. „Hrob zdobí od roku 1831. Pomník navrhl architekt Leo von Klenze, má podobu kamenné pyramidy s dutinou pro litinový sarkofág. Nechal ho vytesat Dobrovského přítel, podnikatel Hugo František Salm-Reifferscheidt. Ten měl v Blansku železárny a sám dodal litinové části pomníku,“ popisuje historička.
V sarkofágu ovšem tělo neodpočívalo. Naopak Dobrovského ostatky se několikrát stěhovaly, poprvé s novým pomníkem z místa u zdi na vyvýšené místo uprostřed hřbitova.
A právě tento přesun způsobil zmatky o téměř osmdesát let později. V roce 1909 se totiž hřbitov na Starém Brně rušil a ostatky významných osobností bylo potřeba exhumovat a přesunout. Jenže zástupci tehdejší Moravské musejní společnosti netušili, kde přesně leží.
„Trvalo dosti dlouho, než bylo přesné místo zjištěno. Dnes v 9 hodin ráno byla provedena exhumace... Z hrobu Dobrovského, osázeného akátem a dvěma cypřiši, s nejdojemnější pietou vyneseny byly ostatky slavného slávisty a uloženy do kovové rakve se zlatým kováním,“ psal list Moravská orlice 12. listopadu 1909.
Podle dobových novin se ostatky převážely s nebývale početným smutečním průvodem. A na Ústředním hřbitově pak pohřbení ostatků přihlížel dav lidí. Spolu s Dobrovského ostatky lidé přemístili i netradiční náhrobek.