Satelitní navigace propojená s internetem už dnes dokáže řidiče upozornit na uzavírku či zácpu a navést ho lepší cestou. Aby ovšem byly informace spolehlivé, musí jít o déletrvající situaci. Motoristům by přitom hodně pomohla i upozornění na náhlé dění, pokud by auta komunikovala nejen se satelitem, ale i vzájemně mezi sebou a zařízeními u silnic.
Najít možnosti takového systému je úkolem celoevropského projektu C-Roads, který testuje výměnu dat mezi jedoucími vozy, dispečinkem a další infrastrukturou v terénu.
Letos se do něj zapojí i Brněnské komunikace (Bkom) a také Dopravní podnik města Brna (DPMB).
Jádrem projektu za 50 milionů korun, z nichž část pokrývá evropská dotace, je instalace speciálních jednotek do aut i dalších zařízení na ulice.
„Na palubní jednotce uvidíte například informaci o tom, že 250 metrů za vámi jsou hasiči a že byste na to měl zareagovat vytvořením uličky. Nebo bude jednotka signalizovat, že se zužuje silnice ze dvou na jeden pruh. Řidič se tak bude moci včas připravit,“ přiblížil správní ředitel Bkomu Roman Nekula, jak by díky těmto zařízením v budoucnu mohla vypadat doprava nejen v Brně.
Kromě bezpečnosti budou tyto technologie mít vliv i na plynulost dopravy a tím i nižší emise.
Podepsaná smlouva od podzimu
Při větším rozšíření technologie by přitom bylo možné varovat řidiče před spoustou těžko předvídatelných situací. Podle Nekuly by například díky informaci o poloze vozidel a signálu na semaforu mohl počítač varovat řidiče, že někdo vjíždí do křižovatky na červenou.
„Toto je z hlediska bezpečnosti velmi sledovaná věc,“ doplnil Nekula s tím, že vývoj směřuje k tomu, že na tyto informace nebude reagovat řidič, ale auto samo.
Brněnské komunikace mají už od podzimu podepsanou smlouvu s dodavatelem potřebných technologií. Na jaře by je měli začít montovat. Část speciálních jednotek umístí společnost do svých vozidel, většinu z více než třiceti zařízení ale bude instalovat přímo do brněnských ulic.
„Zejména budou tato zařízení umístěna na přivaděčích do města a velkém městském okruhu v blízkosti světelné signalizace,“ uvedl Nekula.
Například se objeví na Heršpické ulici na křižovatkách s ulicemi Poříčí a Jihlavskou či u M-Paláce.
Až bude vše rozmístěné po městě, začne samotné testování. Vyzkoušet se musí, jak komunikuje zařízení ve vozech s jednotkami v ulicích.
„Bude nás zajímat datový tok, že vozidlo bude vysílat zprávu, komunikovat se semaforem, ale i naším centrálním dispečinkem. Auto samo o sobě bude dávat informace o poloze, rychlosti a my ho tak můžeme monitorovat,“ vysvětlil.
Vybavení aut speciálními jednotkami zatím není příliš běžné, nicméně automobilky postupně chtějí začít taková zařízení do vozů montovat už jako součást výbavy. I to je důvod, proč vznikl projekt, který se v Česku testuje mimo jiné nedaleko Prahy a letos se rozšíří právě do Brna.
Dopravní podnik se přidal později
Podle mluvčí Bkomu Vladimíry Navrátilové je cílem projektu zvýšení bezpečnosti na silnicích. „Jedním z našich úkolů je přispívat k řešení provozu na pozemních komunikacích v Brně a toto je jedinečná příležitost, jak se můžeme podílet na budoucnosti dopravy nejen u nás, ale také v celé Evropské unii,“ konstatovala mluvčí.
Brněnské komunikace zapojí jedenáct aut, mnohem větší flotilu stovek vozidel má k dispozici jiná městská firma – dopravní podnik. Na rozdíl od Brněnských komunikací sice nebyl na začátku partnerem projektu chytrých dopravních systémů, nakonec se však do něj také přidal.
„Dopravní podnik v současnosti modernizuje informační systém, díky kterému už dnes můžou vozy mimo jiné komunikovat se signalizací na světelných křižovatkách k zajištění přednosti pro MHD,“ přiblížila mluvčí DPMB Hana Tomaštíková s tím, že městský dopravce tak už nové palubní jednotky má a do nových investovat nepotřebuje.
Smlouvu o zapojení do testování podepsal tehdejší předseda představenstva Bkomu a náměstek primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO). Také jeho nástupce na stejném postu v městském podniku a zároveň nový radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) už dříve uvedl, že se moderním technologiím nebrání. „Jsem rozhodně příznivcem pokrokových řešení,“ řekl Kratochvíl.