Při oslavách výročí sta let republiky jste na mnoha akcích potkal spoustu Jihomoravanů. Poznávali vás? Podle průzkumu agentury STEM/MARK jste totiž nejhůř hodnocený hejtman, a to zejména proto, že vás lidé neznají a nevědí, co děláte.
Vykonávat funkci hejtmana lze dvěma způsoby. Buď jako někteří mí předchůdci, kteří celé dny budovali svůj mediální obraz a nedělali nic jiného, nebo skutečnou prací. I přesto jsem navštívil řadu obcí, kde jsem slyšel, že jsem za osmnáct let fungování kraje první hejtman, který tam přijel. Takovým způsobem si udělám větší propagaci, než kdyby o mně psala média.
Takže fakt, že jste „poslední z hejtmanů“, nevnímáte jako signál ke změně?
Zcela určitě něco změníme. Ale jak jsem již říkal, nechci být hejtmanem, který bude jen stříhat pásky a klepat na kameny. To už tu bylo.
Vaše náměstkyně Taťána Malá (ANO) před časem odešla z postu ministryně spravedlnosti kvůli problémům s vlastní diplomkou. Vyříkali jste si to? Nemáte pocit, že to poškodilo i kraj?
Tato na můj vkus hodně brutální kauza se týkala hlavně osoby paní náměstkyně. Shodli jsme se, že kraje se to vlastně netýká a nemá vliv na její práci na hejtmanství. Nemáme zapotřebí se k tomu vracet.
A vy sám cítíte z vedení ANO podporu i v návaznosti na výsledky zmiňovaných průzkumů?
Samozřejmě zaznělo, že bych měl být více mediálně aktivní. Dám si to jako předsevzetí do nového roku. Ale jak jsem již naznačoval, jde o každodenní mravenčí práci, která nejde vždy medializovat. Na něčem pracujete třeba sto dnů, ale můžete představit až poslední krok. Týká se to například vyjednávání o nových leteckých linkách.
Už před rokem jste jich slibovali minimálně pět, zatím máte dvě. Proč jednání trvají tak dlouho?
Brno není Praha ani Vídeň. Zájem leteckých společností tu proto není tak velký. Jako první se zeptají, co můžeme nabídnout a proč mají létat zrovna do Brna. Roli hraje i fenomén poslední doby, tedy nedostatek letadel a pilotů. Stává se, že při vyjednávání společnost zjistí, že prostě nemá posádku. Ale přiznávám, že jsme udělali chybu, když jsme prvotní jednání vedli pouze s Blue Air (tato jednání nakonec zkrachovala – pozn. red.). Teď jich máme víc a začínají si konkurovat.
Jedním z hlavních témat před volbami byla stavba dálnice do Vídně a D43. Senát nedávno kraj zkritizoval, že řeší pomalu aktualizaci územního plánu, která je pro jejich stavbu klíčová, a navíc nezajistil jejich řádné trasování. Souhlasíte s těmito výtkami?
Ze Senátu je mně smutno, protože územní plánování tam řeší lidé, kteří této problematice vůbec nerozumí. Také by bylo fajn, kdyby se na nás obrátili, než se pustí do kritiky. Věřím, že s územním plánem vše dobře dopadne a Nejvyšší správní soud se přikloní na naši stranu. Noční můra a největší prohra je ale pro mě dálnice do Vídně, kterou kraj nemůže výrazně ovlivnit, protože jde o stavbu Ředitelství silnic a dálnic. Nemůžeme je donutit zrychlit. Bohužel na jižní Moravě se angažují hnutí jako Voda z Tetčic či Děti Země, jež projekty komplikují. Minulý týden jsem opět jednal v Rakousku a vždy se mě ptají, kdy začneme stavět. Mně i jim je jasné, že dokud stát nezmění legislativu, která brzdění projektů minimalizuje, budeme řešit to stejné. Soucítí s námi.
Asi tedy neočekáváte, že se stavby dálnice do Vídně či D43 v blízké době zásadně pohnou.
Jsem lehký optimista. Věřím, že do konce mého funkčního období někde zaboří bagr lžíci.
Největší projekt, který hejtmanství nyní řeší, je stavba čínských lázní v Pasohlávkách. Když jste nastoupili na kraj, obměnili jste vedení společnosti Thermal Pasohlávky, jež má projekt na starosti. V jaké fázi se nachází a je skutečně reálný? Bavíme se o investici za téměř dvě miliardy.
Můj předchůdce (Michal Hašek) dělal kolem projektu několik let mediální humbuk. Vypadalo to, že Číňané kupují lázně a zítra tam přijedou desítky bagrů. Ve skutečnosti se nic nedělo. Nebyla žádná čínská firma ani ekonomická rozvaha. Podepsala se jen memoranda o memorandech, že se bude něco stavět. Když jsme nastoupili na kraj, začali jsme na projektu usilovně pracovat. Jsem rád, že pravděpodobně už na prosincovém jednání zastupitelstva schválíme prodej pozemků čínskému partnerovi. Jde o silný řetězec, který má ve světě spoustu podobných staveb.
V Pasohlávkách plánujete nezávisle na čínském projektu i malé krajské lázně...
Máme vyčleněnou část pozemků, kde vznikne krajský rehabilitační ústav. Díky léčivé vodě jsou tam ideální podmínky. Chceme, aby v něm našli zázemí pacienti, kteří mají po operaci končetin. Máme relativně všechno připraveno, nyní se dělá projektová dokumentace.
Na záchrance už více než dva roky trvá stávková pohotovost, přestože jste si na řešení krize najali mediátora a specializovanou firmu. Nešlo udělat víc?
Ze záchranky mám dobrý pocit a myslím, že se situace uklidnila. Některé spory tam byly v osobní rovině mezi vedením a odbory, kritiků není většina. Záchranka patří k nejlepším v republice. Aktuálně vybíráme nového ředitele a jsem zvědavý, koho komise doporučí.
Máte za sebou první schůzku s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou z ODS. Váš stranický kolega Petr Vokřál jí stále nemůže zapomenout, jak svou koalici domluvila. Jak to hodnotíte vy?
Jsem ze situace, jak koalice vznikla, trochu smutný. Petra Vokřála si vážím jako člověka i jako zdatného manažera. Pro Brno udělal hodně. Okolnosti vzniku koalice jdou proti mému krédu. Do politiky jsem šel, abych nastavil systém, který fungoval za doby mých dědečků. A sice, že když si s někým podám ruku, tak to platí. Pokud to takhle nebude, politika pozbude svého smyslu.
Politika ale asi nikdy nebude tak ideální, jak popisujete. Nikdo nemůže čekat, že dané slovo je definitivní.
To máte pravdu. Na druhou stranu jsou subjekty slušnější a pak takové, u kterých platnost slibu trvá jen do nějaké změny.
A co teď bude se společnými projekty Brna a kraje?
Vztahy s městem pod vedením Petra Vokřála fungovaly velmi dobře, protože jsme byli propojeni i stranicky. To se teď změnilo, ale paní primátorka slíbila, že v projektech budeme pokračovat. Věřím jejímu slibu. Pokud mě přesvědčí o opaku, kraj přehodnotí svůj přístup.
Stranické propojení se nicméně úplně neprojevovalo v jednání o budoucnosti MotoGP. Ve chvíli, kdy primátor, hejtman, ministr školství i premiér byli z hnutí ANO, by člověk čekal, že se dokážete dohodnout na tom, jak akci financovat. Proč kolem MotoGP bylo a stále je tolik nejasností?
Sám tomu nerozumím. Udělali jsme maximum, aby vše fungovalo. Samozřejmě úředníci ministerstva školství se nás snaží přesvědčit o opaku (na pátečním jednání ministr Robert Plaga potvrdil, že ministerstvo školství více peněz nedá, a dluh 31 milionů za letošní ročník tak nejspíš zaplatí město a kraj – pozn. red.). Závody přitom ekonomicky prospívají celému Česku. Navíc jde o prestiž, protože MotoGP je dnes známější než formule 1.
Co byste chtěl do konce volebního období stihnout? Jaká je vaše největší výzva?
Dotáhnout jednání o leteckých linkách, aby jich bylo více, protože Brno si to zaslouží. Zaměříme se také více na opravy silnic druhé a třetí třídy. V plánu jsou i zdravotnickosociální stavby jako domovy důchodců.
Budete za dva roky opět kandidovat na hejtmana?
Nevylučuji to. Uvidíme, co bude za dva roky, zda získám nominaci.