iDNES.cz

Legionáři v Rusku udržovali kázeň i divadlem a kabarety, zjistil student

  17:30
Osm mladých studentů získalo v Brně titul Česká hlavička, který oceňuje vědecké práce středoškoláků. Vítěze vybrala porota složená z vědců, kteří se rozhodovali mezi desítkami uchazečů.

Legionáři účastnící se bitvy u Zborova. | foto: Regionální muzeum Vysoké Mýto

Jedním z oceněných byl Tomáš Drábek z Gymnázia nad štolou v Praze, který zkoumal náplň volného času československých legionářů, když byli během první světové války v Rusku.

Svými znalostmi by předčil i zkušeného průvodce v muzeu. „Všichni probírají pouze jejich vojenské úspěchy, ale nikoho už nezajímal fakt, že se museli i nějak bavit a měli volný čas. Vojska na Rusi se starala o kulturní vyžití, čímž udržovala vojenskou disciplínu v chodu,“ sdělil mladý vědec.

Drábek pomocí historických knih například zjistil, že v legionářském divadle hráli kabarety nebo Jiráskovu Lucernu. Mezi vojáky bylo také hodně hudebníků. „Když jim to situace umožnila, složili velký orchestr, se kterým zahráli i skladbu Má vlast od Bedřicha Smetany,“ prozradil.

Drábek získal ocenění v kategorii Merkur, která vyzdvihuje práce ze společenských a humanitních věd. Svůj výzkum také doplnil o fotografie významných legionářů jako umělců, kterým pomohl vystoupit z jejich vojenského stínu.

Vedle nadšeného humanisty, který si pod lavicí četl historické knihy, získal ocenění také Jakub Vácha ze soběslavského gymnázia. Cenu Veolia, kterou letos poprvé udělili v kategorii ochrany životního prostředí, dostal za studii obojživelníků v oblasti těžby štěrkopísku v Dráchově v jižních Čechách.

Těžařská společnost jeho práci dokonce začlenila do své dokumentace, aby tak posléze mohla obnovit tamní životní prostředí.

Vítězové jako odměnu dostali kontakty

Vědci v odborné porotě, kterými byli například český astrofyzik Jiří Grygar nebo genetik Václav Hořejší, ocenili i další počiny. 

Natan Sidej z Prahy získal cenu Sanitas z oblasti přírodních věd, Sylva Neradová z Pardubic vyhrála cenu Genus za přírodní vědy. Pro technologie se rozhodli plzeňští rodáci Ondřej Brichta, Přemysl Čechura a Jan Luftner, kteří sestrojili magnetronové napravovací zařízení.

Cena Ingenium z matematiky a informatiky připadla Tomáši Perutkovi z Brna, který nyní studuje na Masarykově univerzitě.

Každý ročník si kromě představení nové generace vědců stanovuje také cíl jim jejich cestu k úspěchu usnadnit. „Letos jsme se snažili jim poskytnout kontakty v univerzitním výzkumu. V příštím roce se naopak zaměříme na pomoc s patentováním jejich vynálezů,“ oznámil předseda společnosti Česká hlava Václav Marek.

Autor:
zpět na článek