„Na cestu Skandinávií se ohromně těším. Pro mou ‚pětadvacítku‘ to bude zatěžkávací zkouška, ale věřím, že to společně zvládneme,“ uvedl před cestou Martin Havelka, rodák ze Škrdlovic u Žďáru nad Sázavou.
A zvládl. Má za sebou sice zkušenosti z podobných výprav do Polska nebo Rakouska, Švédsko ale byla pro něj doposud nejvzdálenější země, do které se na traktoru vydal.
Cesta to nebyla nijak rychlá a celkem nákladná. Traktor jel průměrnou rychlostí 33 kilometrů v hodině a spotřeboval 12 litrů na 100 kilometrů.
Po několikadenní cestě přes Česko a Polsko přijel až k Baltskému moři. Tam začala pro něj premiérová cesta trajektem přes moře až ke švédskému pobřeží.
Škrdlovický cestovatel pobýval ve Švédsku jedenáct dní, během kterých urazil z přístavu v Trelleborgu více než 1200 kilometrů podél severovýchodního pobřeží.
Obával se deště, sužovalo ho vedro
Na pomalou jízdu byl připravený, obavy měl ale z počasí, aby mu na cestě nepršelo. Jeho traktor totiž nemá kabinu. To naštěstí nemusel řešit, naopak se potýkal s velkým vedrem.
Cestu přirovnal k sezení v rozpálených kamnech. „Bylo opravdu horko, slunečno a bez deště, takže jsem se vrátil krásně opálený,“ sdělil.
Ve Švédsku měl i několik zastávek. Navštívil místní fanoušky Zetoru nebo také muzeum traktorů. „Nejvzdálenějším cílem byl ostrov Orust, kde jsme s rodinou navštívili farmu sběratele traktorů Christena Olssona, který vlastní více než třicet kusů traktoru Z-25,“ uvedl Havelka s tím, že ho rodina doprovázela na celé cestě.
Podle Havelky jsou brněnské traktory ve Švédku populární. „Má je tu spousta lidí, například právě na ostrově Orust bylo sedmdesát procent všech traktorů ze Zetoru,“ poznamenal.