Jen dvě funkcionalistické památky v Brně se mohou pyšnit titulem národní - vila Tugendhat a hotel Avion v České ulici. Zatímco první už rozsáhlou a ostře sledovanou rekonstrukci zvládla před šesti lety, Avion ještě nedávno obklopovalo lešení.
Teď už je zpět svítící červeno-bílý svislý nápis i kotouč s logem nad vchodem. Dělníci dokončují stavební práce uvnitř, obkládají koupelny a instalují interiérové prvky, například oblé nerezové zábradlí.
Majitel Stanislav Berousek, který v roce 2010 hotel kvůli rekonstrukci uzavřel a poslední dva roky ho opravuje, si ale ani teď netroufá odhadnout termín zahájení provozu. „Do konce srpna chceme mít stavební práce hotové a pak vybereme nájemce a začneme zařizovat interiér. Mým přáním je otevřít do konce roku, ale už jsem mluvil o tolika termínech, a vždycky se to zkomplikovalo, že hovořím jen o přání,“ podotkl Berousek.
Vchod stále zakrývá plot, ale za ním už se přes prosklené tabule rýsuje interiér.
„Vrátili jsme ho do 30. let minulého století do podoby, jak ji původně vymyslel slavný Bohuslav Fuchs. Někde jsme dokonce ještě původnější a dáváme sem věci, které sice jsou ve starých Fuchsových nákresech, ale pak dopadly jinak. Například na chodbách navrhl oválná větší a kulatá menší okna. Pak ale dostala čtvercový tvar. My jsme jim dali podobu podle původního přání Fuchse. Okna jsou ve všech podlažích chodeb a osvětlují schodiště,“ uvedl Rudolf Vilček, který má rekonstrukci na starosti.
Pokoje se zvětšily, jejich počet zůstane
Velká okna od stěny ke stěně na průčelí směrem na Českou ulici jsou kompletně zrekonstruovaná. „V době, kdy se hotel stavěl, neuměli svařovat elektrickým obloukem, takže všechno šroubovali. Postup jsme zachovali, ale byla obrovská práce okna rozšroubovat, popsat všechny šroubky a zase je tam vrátit,“ řekl Vilček.
Hotel Avion
|
První tři patra navrhl Fuchs jako restaurační provozy, které se sem vrátí, dalších osm pater patří hotelu.
„Bylo tu sedmatřicet pokojů a počet zůstane stejný, i když jsou dnes na prostor náročnější. Část pokojů totiž měla původně společné sociální zařízení a my jsme jej teď museli dát do všech pokojů. Po dohodě s památkáři jsme dostavěli do tvaru budovy zkosenou část, kde byla původně prádelna a sušárna. Vzniklo pět apartmánů s prosklenou stěnou a výhledem na věže kostelů a střechy Brna,“ upřesnil Vilček.
Další změnou je výtah, původně jen v horní hotelové části. Teď je protažený i dolů do restauračních prostor, aby budova byla bezbariérová. Terasa v posledním 11. patře s malou přípravnou jídla bude určená pro večírky a setkání s výhledem na okolní dominanty Brna.
Schodiště pokryje xylolit
Rekonstrukce podle návrhů architektky Evy Jiřičné opět otevřela prostor od přízemí po střechu, jako to udělal Fuchs. Budova vůbec nepůsobí jako nejužší hotel ve střední Evropě, který má od boku k boku maximálně 8,5 metru, ale spíš jako katedrála. Na stropy, stěny i schodiště se vrátily různé druhy luxferů, které jsou nejcharakterističtějším architektonickým prvkem stavby spolu s oblým schodišťovým zábradlím.
„Jediné, co se nepodaří vrátit, je obří luxferový kříž z boku směrem k obchodnímu domu Vágner, kam svítilo slunce a budovu prosvěcovalo z boku. V 80. letech tam obchodní dům Jiskra přistavěl sklady a nechal mezi domy jen několik decimetrů,“ upřesnil Vilček.
Stavebně zbývá ještě dokončit podlahy a obložení koupelen a WC. Opět ve Fuchsově duchu kombinací bílé a šedé. Podlahy a schodiště pokryje xylolit. Hmota, která dříve hojně sloužila na podlahy beze spár, jako podklad pro linolea nebo k potahování stěn a schodů. A Fuchs ji použil i v Avionu. „Příští týden přijede z Německa specialista na xylolitové podlahy, se kterým se poradíme. Je to poslední velká věc, kterou teď musíme dořešit,“ poznamenal Vilček.
Galerii ve třetím patře, kde byly příčky a zabedněné luxfery, vrátila rekonstrukce zpět. „Když se na ni postavíte, vidíte až ke vchodu. Říká se, že za dob Fuchse tu architekt s hoteliérem Miroslavem Kosteleckým hráli karty, a protože hazard byl zakázaný, stál na galerii pikolík a koukal na vchod, jestli nejde policajt. Galerie je další ukázkou toho, jak geniálně je objekt navržený,“ podotkl Vilček.
Změny k lepšímu jsou vidět už z ulice
Stanislav Berousek ze známého cirkusového rodu získal budovu v roce 2005 a čelil kritice, že slavný hotel na zlatém kříži chátrá. Ta ještě zesílila, když se stal v únoru 2010 národní kulturní památkou, ale v té době byl již uzavřený.
V roce 2016 začal vlastník s opravami ze svého. I když usiloval o dotaci, žádnou nedostal. O tom, na kolik rekonstrukce přišla, nechce Berousek hovořit. „Nemám to ještě spočítané, ale určitě půjde o desítky milionů korun,“ uvedl.
Proměnu hotelu pozorně sledují památkáři. „Majitelé se snaží památku vrátit do doby největší slávy, ale bohužel některé části, jako byla vinárna v suterénu či hotelová hala, byly již dříve zcela zničeny a přestavěny. Hotelová část potřebuje razantnější úpravu, zejména s ohledem na dnešní hygienické standardy,“ informoval Jiří Klement z tiskového odboru krajského úřadu.
Podle něj jsou změny k lepšímu patrné už z ulice. „Očištěné fasády, opravená kovová okna, která bude stínit markýza umístěná na původním mechanismu, či svítící poutače s nápisy,“ vyjmenoval Klement.
V pořádku je rekonstrukce i podle pracovníků brněnského Národního památkového ústavu. „Pravidelně se setkáváme a o všem diskutujeme. Myslím, že zatím je zdařilá,“ říká Jana Firbasová. Podle ní se změny dějí v souladu s tím, co požaduje moderní doba. „Je to hotel, musí splňovat určité nároky, nemůže se ve všem vracet o 90 let zpět,“ poznamenala.