Keramická nádoba nalezená při výzkumu v brněnské Vojtově ulici zprvu archeology příliš nezaujala a odložili ji do krabice. Teprve po nějakém čase začali přemítat, co se v ní ukrývá.
„Detektor kovů hlásil, že uvnitř se skrývá něco velikého či početného. Následovala návštěva CT (počítačového tomografu, pozn. red.), abychom ověřili obsah a mohli se rozhodnout, jak s nálezem co nejlépe naložit,“ přiblížil Václav Kolařík ze společnosti Archaia Brno, který s kolegy Jiřím Grünseisenem a Lenkou Sedláčkovou nález oznámil.
Snímkování odhalilo, že v záhadné nádobě leží několik kovových předmětů. Archeologové rozklíčovali, že je to germánský žárový hrob. To znamená nádoba, do níž byly uloženy úlomky kostí spáleného těla spolu s milodary.
„Z keramické nádoby, archeology nazývané urna či popelnice, byl kromě spálených lidských kůstek vyzvednut záměrně deformovaný sekáč, kopí, bodka kopí a několik dalších železných předmětů, jejichž funkce snad bude rozpoznána až po jejich zakonzervování. Vzhledem ke složení hrobové výbavy usuzujeme, že se jednalo o hrob muže, snad dokonce bojovníka,“ líčí Kolařík.
V Brně se dosud našly pouze dva germánské žárové hroby, jeden ovšem nebyl blíže lokalizován a druhý je známý pouze ze starší odborné literatury.
„Území města Brna doposud poskytlo jen nepočetné množství dokladů germánského osídlení, přičemž těžištěm osídlení se zdá být jižní periferie Brna, jak naznačují nálezy z katastru Starého Lískovce, Dolních i Horních Heršpic, Chrlic a Přízřenic,“ oznamuje Kolařík.
Více se povedlo nalézt v nedalekých Modřicích, v nichž bylo odhaleno jedno z největších germánských pohřebišť na Moravě s více než dvěma sty žárovými hroby.