iDNES.cz

Rektor a děkani v Brně mohou nově pobírat odměny i rok po odchodu z funkce

  14:38
Na Masarykově univerzitě v Brně schválili ojedinělé odchodné. Od nového roku mohou vysocí funkcionáři, kteří odcházejí ze svého postu, pobírat až jeden rok svou dosavadní odměnu za výkon funkce. Musí ale v působení na univerzitě pokračovat.
Kampus brněnské Masarykovy univerzity.

Kampus brněnské Masarykovy univerzity. | foto: MAFRA

Změnu odměn schválil na konci loňského roku univerzitní Akademický senát. Pokud odstupující funkcionář nenastoupí do jiné vedoucí pozice, ale zůstane na univerzitě dál jako pedagog, výzkumník nebo vědec, bude ke svému platu dostávat až 12 tisíc korun měsíčně po dobu maximálně jednoho roku.

Právě 12 tisíc je podle platného vnitřního mzdového předpisu nejvyšší odměna, jíž mohou lidé na Masarykově univerzitě za vedoucí pozici dostat.

„Platy zaměstnanců na univerzitě tvoří nejen tarifní mzda, ale i pohyblivé složky, ve kterých jsou zahrnuty i odměny za výkon funkce. Odchodné je vypláceno ve formě části mzdy. Právě té, která byla poskytována za výkon funkce. Vyplácena bude v závislosti na délce vykonávaného funkčního období,” sdělila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Takové odchodné je ojedinělé, nemá ho třeba ani pražská Karlova univerzita, ani brněnské Vysoké učení technické.

Je to poděkování za oběť, vysvětluje mluvčí

Na Masarykově univerzitě o takové odměně pro funkcionáře podle Fojtové uvažovali už dlouho. „V prosinci se projednával nový mzdový předpis a do něj se pak zakomponovalo i odchodné,” upřesnila mluvčí univerzity.

Funkce jsou totiž podle ní náročné a kompetentní lidé, kteří pro ně mají předpoklady, o ně nemají zájem. „Jsou si totiž vědomi toho, o co přijdou. Od univerzity je to poděkování za oběť, kterou člověk přináší tím, že se věnuje rozvoji a řízení instituce a nevěnuje se své profesi,” vysvětlila Fojtová.

Na kolik tyto odměny zatíží univerzitní rozpočet, není možné odhadnout. Nikdy totiž není předem jasné, zda například odstupující prorektor nebude zvolen do funkce děkana fakulty. V takovém případě by nárok na odstupné neměl.

Jestli se odchodné bude týkat přímo i rektora Mikuláše Beka, jenž v podzimních volbách hodlá kandidovat do Senátu s podporou několika politických stran, zatím také není jasné. Funkční období mu končí až v roce 2019 a podle Fojtové jej chce naplnit beze zbytku.

„Výuku má rád, ale zatím nevíme, jestli a kde bude učit po vypršení funkce rektora,” uvedla Fojtová.

Univerzita nabízí i další benefity

Odchodné, na něž dosáhnou pouze nejvyšší funkcionáři, ale zdaleka není jediným benefitem, který Masarykova univerzita svým zaměstnancům nabízí. Zaměstnanci mohou také čerpat tvůrčí volno, při němž je akademik uvolněn z výuky třeba na vědeckou misi.

„Zaměstnanci náleží po dobu čerpání tvůrčího volna v délce zákonných šesti měsíců mzda ve výši mzdového tarifu a osobního ohodnocení. V případě, že je poskytnuto tvůrčí volno delší než šest měsíců, výše mzdy pro období od ukončeného šestého měsíce je určena vedoucím,” uvádí vnitřní mzdový předpis.

Pro doktorské studenty navíc rektor Bek v únoru schválil zvýšení stipendia ze 7 na 12 tisíc korun. Účinnost má zpětnou, takže doktorandi dostanou stipendia i za první dva měsíce letošního roku. Umožnily to větší dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jež zvedlo příspěvek na doktorská stipendia na 11 250 korun.

„Rozhodli jsme se pro vyšší částku, protože chceme tímto krokem zajistit našim doktorandům dobré podmínky. Současně chceme směřovat k tomu, aby na naší univerzitě studovali jen ti, kteří se studiu chtějí věnovat naplno,“ zdůvodnil Bek.

zpět na článek