Kdysi to byla vzácnost, za kterou se platily horentní sumy. Z borytu barvířského se totiž získávalo modré barvivo na textilie, takzvané nepravé indigo. Jenže dnes tato žlutě kvetoucí rostlina ukazuje svou odvrácenou tvář. Na Pálavě se šíří zcela nekontrolovaně, v létě některé její svahy připomínají spíše řepková pole.
Aby se jí zbavili, potřebují ochránci přírody pomoc několika stovek lidí. Už teď se proto snaží oslovovat firmy, které by v rámci teambuildingu do chráněné krajinné oblasti dorazily a pomohly boryt ručně vytrhat. Jiná zaručená cesta, jak jej zlikvidovat, totiž neexistuje.
Na Děvíně, v jedné z nejcennějších rezervací v Česku, působí boryt obrovské problémy.
„Pálava je bohužel místem, kde se této rostlině velmi daří. Rozšiřuje se zde zejména na jihovýchodně orientovaných bezlesých strmých svazích Děvína a vytlačuje cennou stepní flóru – například pálavský klenot kosatec nízký nebo ozdobné kontinentální trávy kavyly,“ vysvětlil Jiří Kmet, vedoucí Správy CHKO Pálava, která o rezervaci pečuje.
Na plochách, kde se boryt rozšířil, neroste ze vzácných a ohrožených druhů téměř nic, naopak se zde šíří třeba nežádoucí svlačec či pelyněk.
Likvidace jen v období květu
K expanzi borytu zřejmě přispívají i mufloni, kteří jsou pozůstatkem po oborním chovu. A protože v oblasti se pohybuje velké množství návštěvníků, uchylují se tito sudokopytníci právě na strmé svahy. Semena roznáší na srsti i mezi spárky.
Zbavit se borytu není nic snadného. Když se poseče nebo ho spasou zvířata, znovu obrazí. A při chemické likvidaci je zase riziko vedlejších účinků, o které ochránci přírody v rezervaci nestojí. Jedinou stoprocentně účinnou metodou je tak ruční vytrhávání.
Na Pálavě si to ověřili už loni, kdy dobrovolníci zasáhli na jihovýchodních svazích Děvína.
„S jejich pomocí jsme boryt zlikvidovali na ploše větší než 7,5 hektaru. Podle výsledků terénních šetření z posledních let je však zřejmé, že tato rostlina je v neúnosné míře rozšířena na více než trojnásobné ploše,“ vypočítal Kmet s tím, že v posledním roce se zapojilo 125 dobrovolníků, a pořád je to málo. Ochránci potřebují pomoc dalších desítek až stovek lidí. Navíc jen v rozmezí několika dní.
Boryt se totiž může vytrhávat jen v období květu, aby se co nejméně rostlin přehlédlo. Ale vždy před vysemeněním. Takové jsou maximálně dva až tři týdny na přelomu dubna a května.
Proto se Správa CHKO bez pomoci většího množství dobrovolníků neobejde. „Ruční likvidace borytu bude náročná a zdlouhavá, neboť se na plochy musíme vracet až do vyčerpání semenné banky,“ dodal Kmet.
Boryt barvířský ...... je rostlinou dvou tváří. Má antiseptické účinky, v čínské medicíně se už v dávné minulosti užíval k léčení ran a vředů. Získává se z něj i modré barvivo – takzvané nepravé indigo. V dávné historii se podle Caesarových Zápisků o válce galské údajně používalo k barvení nahých těl a obličejů keltských válečníků kmene Piktů, a dodávalo jim tak děsivý vzhled. Poptávka po nepravém indigu se zvyšovala od 11. století, kdy byla modrá poprvé použita na roucho Panny Marie, a závratně stoupla ve 13. století, v němž přišla do módy modrá barva jak v uměleckých odvětvích, tak v oblékání. Modré pláště místo červených totiž začali nosit francouzský a anglický panovník. Listy borytu stlačené do kuliček se v té době posílaly lodní dopravou po řekách na trhy do celé Evropy a platily se za ně velké částky. |
Aby si byli ochránci přírody jistí, že brigádníků mají dostatek, nenechávají nic náhodě. Už proto začali oslovovat firmy, které by na jaře dorazily v rámci teambuildingu, tedy tmelení kolektivu.
„Věřím, že jde o atraktivní nabídku. Dělá se na krásných místech, kam turisté normálně nemají povolený přístup. Celé je to hezké a nesmírně zajímavé. A práce není nijak nebezpečná, stačí, když má člověk rukavice,“ nalákal Stanislav Koukal, ředitel jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Sám už podobné „borytobraní“ absolvoval. „Pro člověka, jenž celé dny sedí někde u počítače, pohybuje se pořád ve stejném prostředí, to může být příjemná relaxace,“ míní. Zájemci se už teď můžou obrátit na Správu CHKO Pálava a domluvit si konkrétní termín.
Běh na dlouhou trať
Že jde o osvědčený způsob, jak se borytu zbavit, ukazuje příklad z národního parku v americkém Utahu. „I tam rostliny vytrhávali ručně a po několika letech se je podařilo vymýtit. Je tedy vyzkoušené, že smysl to má,“ doplnil Koukal.
Likvidace je ale běh na dlouhou trať. Boryt totiž produkuje velké množství semen, která si udržují klíčivost po několik let. Rostliny se proto musí odstraňovat opakovaně a každoročně – podle odborníků až osm po sobě jdoucích sezon.
Na našem území se boryt pro barvířské účely pěstoval ještě v 19. století, ale nakonec i zde jeho sláva pominula. Podařilo se mu však zplanět a rozšířit se. Roste hlavně v teplejších oblastech středních a severních Čech a v okolí Brna a na Mikulovsku. Invazně se chová právě na Pálavě a na Radobýlu u Litoměřic.