Na podzim vyjde už její druhá kniha, na kterou si dokonce namalovala titulní obrázek. Bude se jmenovat Mrtví neklepou.
Bačovská ráda cestuje a svoje příběhy zasazuje do konkrétních míst, která osobně zná. „Třeba jsem měla vymyšlené, že v Hongkongu se stane dopravní nehoda. Když jsem tam však přijela, tak jsem zjistila, že v tom konkrétním místě je jednosměrka, takže se tam nic takového nemůže stát. Posunula jsem proto děj o dvě křižovatky,“ usmála se Bačovská.
Inspiraci hledala také v Barceloně, kde se vydala do univerzitní knihovny. V ní dumala, jak by šlo odtud ukradnout vzácný výtisk, aby to mohla zapracovat do děje. Žádný příběh zatím neumístila do českého prostředí.
„To by pro mě znamenalo hodně svazujících aspektů a já mám při psaní naopak ráda volnost. Možnost, že si sama poskládám příběh a zvolím si místo, kde se bude odehrávat,“ vysvětlila Bačovská, proč při psaní inklinuje k cizině.
Jako malá měla štěstí, že mohla s rodiči procestovat celou Českou republiku a Slovensko. V dospělosti se pak vydala za hranice.
Hrdina zůstává, děj se mění
V říjnu vyjde její nová kniha pod názvem Mrtví neklepou. „Dala jsem vydavateli na vybranou a opět si vybral kriminálku. Hlavní hrdina zůstává stejný, a sice bývalý policista Alan Krainer. Tentokrát dostane úkol – prověřit náhlé úmrtí jednoho z právníků. Než se mu ale podaří něco zjistit, tak dostane palicí po hlavě,“ přiblížila Bačovská, o čem bude její druhá detektivka.
Tentokrát si sama navrhla obal knihy, kam si namalovala obrázek. Podobu ladila s vydavatelem několik měsíců.
První knihu vydala už v roce 2015. Jmenuje se Počmárané nebe aneb Vražedné stíny. Vše začíná jednoho večera, kdy bývalému policistovi Krainerovi zavolá syn jeho šéfa, že autem srazil dívku a v panice z místa dopravní nehody ujel.
Děj postupně odpovídá na otázku, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo úkladně narafičenou past, která má sloužit jako nástroj k vydírání. Alan pomalu rozplétá síť pavučiny neprůhledných právnických kliček a sám nečekaně zjišťuje, že i on má v této hře svou roli, jejíž kořeny sahají do doby, kdy byl policistou.
Největší problém knihy je prodat ji
Než se tato kniha dostala do knihkupectví,stálo to Bačovskou hodně úsilí. „Následovalo nespočet zamítnutí, ale zkoušela jsem to dál. Nikdy mně nešlo o peníze, mám svoji práci a na živobytí si vydělávám jinak,“ sděluje.
„Spíše jsem preferovala vydavatele, který má vazby na knihkupectví a má možnosti prodeje. Kdo si samonákladem vydá knihu, tak zjistí, že největší problém je prodat ji. Knihkupci se s vámi jako fyzickou osobou bavit nebudou,“ nastínila spisovatelka, jak těžké je dostat knihu na trh.
U psaní relaxuje, ale ráda si i něco přečte. „Mezi detektivkami mám nejraději anglickou klasiku jako Dorothy L. Sayersovou. Nedávno jsem četla Modré stíny od Michala Sýkory, což je velmi dobrá kniha, ale velmi rozvláčná,“ poznamenala.
Nepohrdne ani filmem. Co však nemá ráda, jsou krimi seriály.Jinak jí nevadí jakýkoliv žánr – od komedie po sci-fi.