„Chtěli jsme mít jako politici tvrdá data pro rozhodování, ne jen dojmy,“ řekl zastupitel Filip Chvátal (KDU-ČSL), který má jako předseda komise výstavby, územního rozvoje a strategického plánování na starosti přijetí strategického plánu pro roky 2018-2025.
Studie je součástí plánu a politici se jím budou řídit při svém rozhodování. Radnice jej musí mít také proto, že je podmínkou pro získání dotací z Evropské unie. Politici začnou plán rozvoje projednávat v kolečku komisí a rady. V červnu by o něm měli definitivně hlasovat zastupitelé.
Mezi nejslabšími stránkami centra vyjmenovává studie třeba pokles obyvatel, který začal před třemi lety, nižší počet narozených dětí, špatný technický stav školních budov a na některých místech špatně dostupná hřiště a zeleň. Dále zmiňuje nedostatek parkovacích míst, velké zatížení tranzitní dopravou, nejvyšší nezaměstnanost ze všech městských částí a velké množství brownfieldů či ve srovnání s jinými čtvrtěmi relativně vysokou kriminalitu.
Naopak mezi pozitiva podle analýzy patří nadprůměrný počet vysokoškoláků, fungující kluby seniorů, rozvinutá hromadná doprava, ekonomika založená na službách či prstenec parků kolem historického centra.
Radnice chce rodiny s malými dětmi, ale chybí jí levné byty
Hrozbou podle expertů začíná být stárnutí obyvatel. „Chceme proto přilákat rodiny s malými dětmi. Daří se opravovat školy a parky, řeší se rezidentní parkování, je tu kulturní zázemí,“ vypočítal Chvátal, co dělá radnice pro to, aby bylo centrum pro rodiny atraktivní.
Co ukázala studie o Brně-střed
|
Socioložka Lucie Galčanová z Masarykovy univerzity ale říká, že rodiny s malými dětmi potřebují především stabilní a levné bydlení, které v centru chybí.
„Nájmy i ceny bytů šly v posledních letech rapidně nahoru, takže první, co rodiny s dětmi vede ven z centra, je nedostupnost bydlení. Trh s byty je v Brně vychýlený po privatizaci, kdy se vytvořila privilegovaná skupina lidí z městských domů. Ti získali bydlení za nízké sumy. Ostatní, co neprivatizovali, se ocitli v pasti zvyšujících se nájmů,“ popisuje Galčanová.
Podle Chvátala by situaci mohlo vyřešit, kdyby město začalo stavět svoje byty a pak je podobně jako ve Vídni pronajímalo za nižší ceny. Pomohlo by tím snížit nájmy i v soukromých bytech.
„Bavíme se ale o stovkách bytů, aby to mělo nějaký efekt. Situace nemá jednoduché řešení, takže to nikdo moc řešit nechce,“ podotkl Chvátal.
Zatímco některé závěry studie, na které rok pracoval tým expertů z firmy Garep, byly předvídatelné, jiné jsou překvapivé. Vyšlo z ní třeba i to, že městská část je dimenzovaná na výrazně víc lidí, než v ní teď bydlí. Ve 30. letech minulého století zde totiž žilo kolem 130 tisíc obyvatel. Nyní je to podle odhadů zhruba 83 tisíc.
S počtem obyvatel ale nezamával jen úbytek po válce, kdy z Brna odešli nejdříve Židé a pak Němci, kteří tvořili většinu obyvatel historického i širšího centra. Podle architektky Anny Kolegarové, vedoucí územního plánování v Kanceláři architekta města, by se dnes tolik lidí znovu bez problémů do centra nevešlo.
„Je potřeba vzít v úvahu kvalitativně odlišné požadavky na vybavenost, bydlení, dopravu a parkování, než jaké byly v době vzniku městské části,“ popsala Kolegarová. Lidé podle ní byli zvyklí žít ve stísněnějších podmínkách.
Je potřeba zaplnit novými domy proluky, tvrdí zastupitel
Zastupitel Chvátal je přesvědčený, že je lepší zahušťovat zástavbu v centru, kde je mnoho volných parcel a proluk, protože je tam dost místa.
„Je to lepší varianta, než kdyby se město rozlézalo do krajiny. Problém ale je, že je tu hodně nevyužitých brownfieldů, což jsou neprůchozí, zanedbané a často i nebezpečné oblasti. Kdyby se podařilo postavit nové byty jen na několika z nich, jako je třeba Veveří u Alberta, vyřešilo by to nedostatek bytů, se kterým radnice bojuje,“ poznamenal Chvátal.
Problémem je také okolí Cejlu, kde se musí změnit regulační plán tak, aby se tam mohlo stavět i bydlení.
Podle Galčanové ale může být pro rodiny problém třeba i ztížená možnost výběru školy a školky kvůli striktním spádovým obvodům. Školy jsou totiž naplněné na 85 procent, školky mají jen pět procent volných míst.
„Problém je taky bezpečný pohyb dětí centrem. V Brně není možné třeba jako ve Vídni dovézt dítě na kole do školy. Pokud jde o hřiště, tak jsou to také spíše ostrůvky. Co je přitom dobré pro děti a seniory, je ve výsledku ve městě dobré pro všechny,“ uzavírá Galčanová.