Rostoucí denní teploty a slunečné počasí láká spoustu lidí na procházky nebo vyjížďky na kole. Zemědělci však v posledních dnech optimismem na rozdíl od výletníků moc nehýří. Nemají k němu důvod.
Byť byla zima po několika letech na srážky konečně bohatší, dlouhodobý problém s nedostatkem půdní vláhy nevyřešila. Situace je však napříč krajem rozdílná.
Nejhorší podmínky na jihu Čech v tuto chvíli panují na Jindřichohradecku, Táborsku a Novohradsku, kde je podle statistik z portálu Intersucho.cz většina půdy ohrožena výrazným suchem.
Týká se to vrstvy do hloubky jednoho metru, ale zejména té povrchové do 40 centimetrů, jejíž nasycenost je důležitá pro klíčení a růst obilovin, pícnin a jiných krmiv a hospodářských plodin.
„S nedostatkem vody se potýkáme dlouhodobě. Větší množství sněhu situaci nijak dramaticky nezlepšilo, a pokud brzy nezaprší, čekají nás opět velké problémy,“ říká Zdeněk Sviták, ředitel společnosti Agra Deštná, která hospodaří na pomezí Jindřichohradecka, Táborska a Pelhřimovska.
Rozhodující bude podle něho počasí v květnu, kdy velkou roli v dalším vývoji sehrají teplota a jarní bouřky.
„Nesmí však přijít společně s přívalovými dešti, to se pak do půdy téměř nic nevsákne,“ doplňuje Sviták s tím, že požehnáním by pro hospodáře byl lehčí a vytrvalý déšť, který nestihne odtéci pryč.
Fotogalerie |
I když se zkraje roku díky relativně větší sněhové nadílce dostalo do půdy o něco více vody než loni, většina z ní se už stihla odpařit.
„Může za to především rychlé oteplení na začátku roku a promrzlá zem, která vodu nepustila až do spodních vrstev půdy,“ vysvětluje ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
Problémy by se mohly brzy projevit i v živočišné výrobě za předpokladu, že se současný ráz počasí nezmění. „Nebyla by to sice fatální katastrofa, ale pravděpodobně by to vedlo k razantnějšímu snižování stavů. Dlouhodobá předpověď ale hlásí více srážek na konec měsíce, tak snad se prognózy meteorologů vyplní,“ dodává Šťastná.
Pozitiva v současné situaci se snaží najít i zemědělec a farmář Jiří Netík, jenž má polnosti a sady v okolí Týna nad Vltavou a Temelína.
„Je pravda, že spodní vody moc není, ale výraznější problémy jsme zatím nezaznamenali, i když by to samozřejmě mohlo být lepší. Vypadá to, že u nás máme půdu pořád trochu nasycenou. Teď je velmi důležité, aby nepřišly ranní mrazy, protože většina stromů právě kvete,“ doufá Netík.
Ministerstvo zemědělství chystá Fond nepojistitelných rizik
Stejně jako Sviták tvrdí, že o letošní úrodě více napoví počasí v květnu. „Modlíme se, aby bylo příští měsíc chladněji než loni, kdy byla vedra a hrozilo, že nám všechno na poli zaschne. To jsme s počasím bojovali od začátku roku a museli jsme na jaře hospodařit s pár kapkami deště,“ dodává Netík s tím, že předpovědi nervózně sleduje každý den.
Charakter jarního počasí v posledních letech donutil řadu zemědělců upravit výběr pěstovaných plodin. V krajině je tak od podzimu možné vidět opět o něco více polí s ozimy. Hospodáři si vybírají také více plodin odolnějších suchu a rozšiřují se i plochy s víceletými pícninami. Výhodou je v tomto případě také chov hospodářských zvířat, díky kterým se do půdy vrací organická hmota ve formě hnojiva.
„Od příštího roku navíc budou smět hospodařit na maximálně třicetihektarových blocích v erozí ohrožených lokalitách. Už teď musí na daném podílů polí a luk rozbíjet monokultury krajinnými prvky, pěstováním protierozních nebo medonosných biopásů a určitých druhů plodin,“ popisuje Šťastná změny, které se budou týkat všech zemědělců. Nařízení by mělo pomoci i se stavem spodních vod.
Pro hospodáře postižené suchem navíc připravuje ministerstvo zemědělství Fond nepojistitelných rizik, jenž by měl nahradit mimořádné kompenzace způsobené počasím.
„Přispívali by do něj rovným dílem jak zemědělci, tak stát, a to částkou 600 milionů korun ročně. Zpětná výplata pomoci by byla podmíněna povinným komerčním pojištěním. Zemědělská platba by byla řádově stokoruny na hektar, podle druhu plodiny,“ popisuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Zároveň však upozorňuje, že by se sami hospodáři měli snažit následkům sucha co nejvíce předcházet. „Musí dodržovat pravidla správné zemědělské praxe i v období bez výskytu sucha. Pokud tato pravidla nedodržují, tak se jim pak krátí dotace,“ vysvětluje Bílý. Pravidla se týkají zejména způsobu orby, výběru plodin či způsobu hnojení.