Jihočeské divadlo oslaví století desítkami představení v dřevěné Boudě

Svým názvem připomene netradiční stavba u centra Českých Budějovic staré Divadlo Bouda, které stálo v 18. století na Koňském trhu v Praze a uvádělo české hry. Hlavně ale upozorní na to, že na Mariánském náměstí měla už přes padesát let stát nová budova Jihočeského divadla.

Bouda bude hlavním bodem oslav 100. výročí Jihočeského divadla. V květnu vyroste na trávníku Malá Bouda s kavárnou. V září vedle ní vznikne Velká Bouda, do které se vejde 250 návštěvníků. Sezonu 2019/2020 zde zahájí Jihočeské divadlo premiérou opery Dalibor.

„Uvědomujeme si, že každý netradiční projekt vyvolává v Budějovicích emoce. Proto vůbec nezasáhneme do parkoviště na Mariánském náměstí, nezablokujeme ani jedno parkovací místo. Chceme mimo jiné ukázat, jak je tento veřejný prostor nevyužitý,“ říká ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

Lukáš Průdek, ředitel Jihočeského divadla.

Kde přesně bude Bouda na Mariánském náměstí stát?
Bude to na zatravněné ploše, kde jsou stožáry na vlajky. Je to střed Mariánského náměstí.

Kolik metrů čtverečních zaberete?
Hlavní budova Boudy bude mít kapacitu 250 diváků, podobně jako naše kamenné divadlo. Rozměr bude 18 krát 35 metrů. Začne zde vyrůstat na začátku září. Už od května zde ale bude Malá Bouda, která bude sloužit jako kavárna a bar. Přes léto bude hostit společensko-komunitní akce. Až se v září přistaví Velká Bouda, tak se z malé stane foyer. Divadelní sezonu zahájíme na Mariánském náměstí na konci září a plánujeme hrát zhruba do poloviny listopadu.

Jaké premiéry zde chystáte?
Odstartujeme to premiérou opery Dalibor od Bedřicha Smetany. Tou se otevíralo před sto lety Jihočeské divadlo. My ale uvedeme zkrácenou verzi od Miloše Formana. Národní divadlo kdysi jednalo o tom, aby tam Forman hostoval a režíroval Dalibora. On to přijal, ale jen pod podmínkou, že tuto operu zkrátí o hodinu. To tehdy vedení Národního divadla nepřijalo. Myslím, že v Boudě nikomu vadit nebude, když tento český klenot bude kratší. Balet chystá premiéru autorského představení, na kterém budou spolupracovat pražští Dekkadancers. Má to být komediální kousek z divadelního prostředí.

A činohra?
Činoherní soubor uvede v Boudě hru Zadržitelný vzestup Arthura Uie od Bertolda Brechta. A Malé divadlo bude dělat autorskou kabaretní inscenaci přímo pro účely Boudy pro věkovou skupinu od třinácti let. Naši produkci v Boudě zakončíme tím, že sem na několik představení přeneseme muzikál Evita, který bude mít na jaře premiéru v divadelním sále Metropolu. Plánujeme v Boudě odehrát 47 představení.

Co bude mezitím ve staré budově divadla?
Tam budeme paralelně zkoušet. V Boudě se bude hrát seriálovým stylem. To znamená, že se nějaký titul bude vždy hrát po premiéře několik dní v kuse. Proti tomu budou všechny ostatní soubory zkoušet, aby nenastala žádná prodleva.

Jaké máte na Boudu ohlasy?
Zatím jsme tento projekt moc nepropagovali ven. Je zde hodně neznámých, které musíme technicky dořešit. V divadelním prostředí a v okruhu mých kolegů se to ale setkává s pozitivním ohlasem.

Ptám se proto, že netradiční projekty vyvolávají v Budějovicích velké emoce a diskuse. Když například v září 2016 obklopila Samsonovu kašnu dřevěná stěna během uměleckého projektu Vnímání, vzbudilo to u části místních vlnu nevole.
Jsem si samozřejmě vědom, že je tu takové ovzduší, které vnímá cokoliv nového i dočasného, minimálně s rozpaky. Základní věcí, kterou chceme dodržet, je nestavět Boudu na žádném parkovacím místě, aby nikdo nemohl říct, že někoho omezujeme. Jestli se o tom bude mluvit, tak to je přesně ten záměr, proč celý projekt děláme. Když se podíváme do historie Jihočeského divadla, tak se v ní jako červená nit táhne stavba nové budovy na Mariánském náměstí.

Přitom už v roce 1961 se na Mariánském náměstí zbouraly staré budovy, aby ustoupily nové stavbě divadla. Poklepával se tu i základní kámen, ale každý pokus vždy v nějaké fázi ztroskotal. Je dnes ideální doba, kdy by to konečně mohlo klapnout?
Chceme toto téma oživit a seznámit s ním co nejvíce lidí. Mladá generace už neví, proč to náměstí dnes vypadá takto. Právě Malá Bouda má být místem, kde se zájemci s celým problémem seznámí. Když se dnes podíváte na Mariánské náměstí, tak vidíte, že jeho podoba a řešení jsou nešťastné. Je pouze parkovištěm a průchoďákem. Nemáte sebemenší chuť se zde zastavit a využívat ho jako veřejný prostor. Doufám, že Bouda bude důvodem, proč se tu zdržet a vnímat prostor, který je velmi hodnotný a blízko historického centra. A mohl by fungovat atraktivnějším způsobem než jen jako parkoviště.

O kulturním centru odhadem za více než jednu miliardu korun, v němž by sídlilo Jihočeské divadlo a Jihočeská filharmonie, se v posledních měsících začali bavit budějovičtí i krajští politici. Vy si objednáváte studii, která má přiblížit podobu scény. Jak to s ní vypadá?
Je hotová smlouva těsně před podpisem. Předpokládáme, že na přelomu dubna a května bude studie hotová.

Jaké další akce k oslavám sta let chystáte?
Začínáme slavit už na přelomu února a března, kdy chystáme přehlídku Jihočeského divadla s názvem Jižní spojka. Vyvezeme naši produkci do několika scén v Praze. V červnu se budeme účastnit Pražského Quadriennale, což je mezinárodní výstava scénografie, která se koná jen jednou za čtyři roky. Společně s Divadlem Letí a Tygr v tísni jsme vyhráli soutěž o český pavilon. Bude to na pražském ostrově Štvanice, kde chystáme projekt Camp Q.

Co to je?
Bude to osmihodinové imerzivní divadlo se zapojením diváků, které se pak na podzim přesune na budějovickou náplavku u Dlouhého mostu. Chystáme také výpravnou publikaci ke sto letům Jihočeského divadla, kterou připravujeme s velkým týmem redaktorů a grafiků. Má vyjít na podzim. Máme ambici, aby to nebylo jen pro fajnšmekry, ale aby kniha zpřístupnila historii divadla čtivým způsobem.