iDNES.cz

V umělecké škole otevřeli kurzy i pro seniory, největší zájem je o malování

  16:42
Malování, hudbě, tanci nebo divadlu se od loňského podzimu mohou věnovat senioři v Jindřichově Hradci. V říjnu na zdejší základní umělecké škole otevřeli Akademii umění třetího věku, kam se přihlásilo téměř 150 zájemců.

„Nezapomeňte na tu sůl a vezměte si spíš větší štětec, jinak se vám to bude špatně malovat,“ dává instrukce svým svěřenkyním lektorka kresby a malby Jana Škardová, která seniorky vede v nové Akademii umění třetího věku.

Od začátku školního roku, kdy byla otevřena, ji na Základní umělecké škole Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci navštěvuje téměř 150 zájemců ve čtyřech oborech.

„Otevřeli jsme výtvarný, taneční, hudební a literárně-dramatický obor. Necelá polovina všech našich studentů chodí právě na výtvarný obor,“ vysvětluje ředitel školy Vojtěch Maděryč a podotýká, že zájem o studium je překvapivě vysoký, a to zejména mezi ženami.

Původně počítal přibližně se stovkou akademiků, přesto se jeho škole podařilo uspokojit téměř všechny zájemce. „Máme pouze pár náhradníků, což je úspěch,“ dodává.

Zhruba desítka malířek převážně důchodového věku svou lektorku pozorně poslouchá a pracuje přesně podle jejích pokynů. Na malých čtvrtkách čtvercového formátu se postupně objevují jasné barevné tahy štětcem. Nic konkrétního v nich ale vidět zatím není.

„Chvilku počkejte, až obraz začne usychat. Potom uvidíte, jaké krásné vzory se díky soli objeví,“ pokračuje Škardová, která vede na umělecké škole i klasické výtvarné kurzy pro školáky.

Všechny přítomné dámy si ji okamžitě oblíbily. „Při práci nám moc pomáhá, je vážně skvělá. Navíc si díky ní plním svůj dětský sen. Vždycky jsem chtěla malovat, ale moje maminka prohlašovala, že kluci mají pracovat a holky se mají vdávat,“ líčí s úsměvem 77letá Ema Sýkorová z Jindřichova Hradce.

Za pravdu jí dává i o dva roky mladší Majka Křížová. „Je na nás moc hodná. Pracujeme tu v kolektivu a je tu s ní kamarádská atmosféra,“ nemůže si Škardovou vynachválit.

Formát umělecké výuky seniorů je ve srovnání s dětmi v některých věcech odlišný. Největší rozdíl je vtom, že obory na akademii jsou připraveny ve dvouletých cyklech. Absolvent pak dostane na jeho konci diplom.

„Tak trochu jsme si zahráli na univerzitu. Dokonce jsme na základě přání většiny přihlášených udělali v kapli sv. Máří Magdalény imatrikulaci. Indexy nebo známkování však rozhodně zavádět nebudeme,“ říká se smíchem Maděryč.

Po imatrikulaci si patnáctka lektorů rozdělila všechny akademiky do skupin, aby mohli od začátku října docházet na samotnou výuku. V případě, že se jim budou kurzy líbit, budou moci bez problému nastoupit do dalšího cyklu.

„Vybrat si mohou klidně i jiný obor nebo si jich zvolit více, to je čistě na nich. Máme tu dokonce pána, který se v tuto chvíli věnuje třem oborům,“ podotýká Maděryč.

Senioři si kurzy oblíbili a podle jejich ohlasů neplánují s docházením přestávat. „Celá akademie je skvělá věc. Dokonce jsme si vyzkoušeli i práci s keramikou a už jsme malovali třeba hořící svíci nebo zátiší s jablkem,“ říká nadšeně Ema Sýkorová a ukazuje na obrázky z minulých hodin, které jsou vyskládané na zemi malířského ateliéru a řádně podepsané každým z autorů.

Spolupráci si pochvaluje i lektorka Škardová, která se k vedení kurzů nechala zlákat ředitelem Maděryčem. „Rozhodně nelituji, že jsem do toho šla. Obrovsky mě vnitřně naplňuje pohled na všechny mé žáky, kteří se do hodin moc těší. Je vidět, jak jim skupinová práce vlévá elán do žil,“ neskrývá radost Škardová, podle níž se akademici díky malování myšlenkami často vracejí do dětství a nechávají se tvůrčí činností unést.

Spokojený s chodem akademie je i ředitel Maděryč, který ze všech směrů zaznamenal převážně pozitivní reakce. „Snad jen jedinou věc jsme museli řešit u kurzu paličkování, kdy si pár lidí stěžovalo, že se jim lektorka málo věnuje. Sáhli jsme proto k navýšení počtu skupin, do kterých jsme seniory přerozdělili. Zdá se, že jsme tím problém vyřešili,“ vysvětluje.

V současnosti pracuje na možnosti prezentace prací seniorů před veřejností. „Ale víte, jak to se staršími lidmi chodí. Častokrát se před cizími lidmi ostýchají, takže je třeba je nejprve přesvědčit o tom, že by byla škoda ostatním jejich tvorbu neukázat,“ přemítá Maděryč, který má s akademií jeden velký sen.

„Chtěl bych v budoucnu uspořádat společné velké vystoupení, ve kterém bude v podání našich seniorů jak hudba, tak tanec, naše kulisy a naši herci. Snad se nám to podaří,“ přeje si.

zpět na článek