V letošním roce přírodní podmínky vodákům nepřály mezi květnem a říjnem v 25 dnech, což je o polovinu méně než loni.
Na šestnáctikilometrový úsek Teplé Vltavy mezi Soumarským mostem a Pěknou vpustí ochranáři zájemce pouze v případě, že hladina vody přesáhne rysku na mostě, která označuje 50 centimetrů.
Pokud je hladina nižší, na řeku nikdo nesmí. V opačném případě lodě vyplouvají s průvodcem, když voda přesáhne 61 centimetrů, tak ani ten není potřeba.
„Dny, kdy bylo splouvání omezováno, přišly až v září a říjnu. To na Šumavě vrcholilo sucho. Předtím se až překvapivě hladina držela nad hranicí 50 centimetrů. Oproti zbytku republiky na Šumavě hodně pršelo, byly tu lokální bouřky, a tak byla Teplá Vltava sycená,“ vysvětlil mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Podotkl, že v jednom dni na konci června byla řeka uzavřena z opačného důvodu. 193 centimetrů vysoká hladina znamenala první povodňový stupeň.
V roce 2017 byla vytíženost toku nižší – úsek splulo asi 2 100 lodí. Předloni však jejich počet přesáhl tři tisíce.
Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
„Letošní sezonu hodnotíme pozitivně. Přestože jsme se často pohybovali v blízkosti spodní hranice pro splouvání, nakonec se smělo splouvat celé léto,“ řekl ČTK Vladimír Dvořák z oddělení zoologie Správy NP Šumava. Hlavním důvodem přísného režimu je ochrana perlorodky říční, která se nachází na dně koryta.
Dříve se tato část řeky mohla splouvat neomezeně. Před rokem 2010 jí ročně proplulo 8 tisíc plavidel, a to i při nízkém stavu hladiny. Neustále tak docházelo k poškozování populace perlorodky. Posléze tak vznikl současný model. Zpočátku bylo opatření mezi vodáky nepopulární. Po osmi letech regulovaného provozu si na něj lidé zvykli a zlepšil se i stav řeky.
„Zájem zůstává stabilní a biotop Teplé Vltavy je na tom evidentně lépe. Například na vodních rostlinách pozorujeme, že nejsou utlačovány a šíří se. Předpokládáme, že příznivý vliv má současný režim i na perlorodku,“ dodal Jan Dvořák.
Loni navýšili poplatek
V minulosti stálo splutí 300 korun, loni se navýšilo o 200 korun v případě registrace v on-line systému, 600 zaplatí zájemci na místě. Průvodci, provoz infobodu u Soumarského mostu, jeho personál a další potřebné věci k umožnění splouvání stojí park ročně přes milion korun.
„Do roku 2016 jsme byli ročně o 200 tisíc korun v záporných číslech. Loni po zdražení už jen o 80 tisíc a letos poprvé si na sebe služba vydělala. Dál zdražovat nebudeme. Navýšení ceny zájem neovlivnilo,“ řekl mluvčí.
Pro vodáky platí v tomto úseku i nároky na typ plavidla. „Pramice nebo rafty jsou zakázány, protože by mohly poškodit dno řeky,“ uvedl Vladimír Dvořák.
Smůlu mají i paddleboardisté. Povolené jsou pouze kajaky a kánoe. Registrační systém se spouští vždy 1. dubna. Rychle bývají zamluvené první květnové dny, hlavně víkendy. V průběhu sezony se však nestává, že by si někdo svůj den a hodinu nenašel. Nejfrekventovanějším letošním měsícem byl červenec, kdy úsek splulo 1 035 lodí.
„Tisíce lidí mají možnost podívat se z řeky na nejcennější přírodu vltavského luhu v 1. zóně národního parku,“ dodal Jan Dvořák.
Vodáci si mohou užít i dalších úseků, například od Lenory k Soumarskému mostu. V tomto případě není registrace nutná, ale podmínkou je výška hladiny alespoň 45 centimetrů. Každý rok v dubnu, když na Šumavě taje sníh, je také možnost splutí řeky Vydry z Modravy k Rechelskému mostu.
„Je to však divoký tok a doporučuje se spíše pro zdatné a zkušené vodáky,“ upozornil mluvčí parku Dvořák.