Zpočátku značně rozrušený kůň si nakonec dal říci a poslušně klusal po asfaltových cestách. Při průjezdu Třeboňskou ulicí u kostela jubilanta zdravila část dětí z místní základní školy a on jim z odkrytého vozu kynul rukou.
„Počkejte, až přijede. Nebudete mu jeho věk vůbec věřit,“ neskrývá obdiv ke kondici starého pána vedoucí Hornického muzea v Rudolfově Jiří Malšovský, jenž se na pořádání oslav také podílel.
Povoz po kratší promenádě po městě dorazil před budovu radnice. V předsálí se velký fanoušek volejbalu a tenisu dočkal přivítání od vedoucích představitelů města a několika žáků, kteří mu za doprovodu jedné z učitelek zazpívali lidové písničky Okolo Frýdku cestička a Ach synku, synku.
„Jsme moc rádi, že s vámi stojíme na prahu druhého století, které vás, možná i s některými z nás, ještě čeká,“ žertovně poblahopřál Pufferovi jeden z přítomných. Jubilant si poté připil s ostatními na zdraví a zakrojil z dortu, na jehož vršku byl kromě svíček také marcipánový volejbalový míč.
„Byl to vlastně první sport, kterému jsem se pořádně věnoval,“ vzpomíná dojatý Puffer, který volejbal začal hrát už jako chlapec. Hřiště jemu a pár dalším dětem postavil lesník u myslivny v Třebíně, kde v mládí žil.
Nedaleko odtud si později svépomocí vybudovali vlastní hřiště i se sítí a vším potřebným. „Po nějakém čase jsme dokonce jezdili i na soutěžní zápasy do okolních vesnic,“ dodává s úsměvem.
V první polovině čtyřicátých let byl totálně nasazený v Rakousku a na sport mohl zapomenout. „Po válce jsem ale začal hrát volejbal v Týně nad Vltavou, kde jsme na začátku šedesátých let stavěli nové kurty,“ pokračuje.
Zpočátku pomáhal místním s provozem areálu, staral se o hřiště a aktivně hrál. Během této dekády ale v Týně také vznikal tenisový klub a na kurtech se tak později začal prohánět s raketou v ruce.
Sportu se Puffer věnoval prakticky celý život. „Když jsem nehrál volejbal, tak jsme s klukama lítali po plácku za třebínskou stodolou a kopali do míče,“ říká.
Kromě toho se věnoval i cyklistice, lyžování a hokeji, na který jezdil jako zapálený fanoušek. Jeho oblíbeným klubem byl Slavoj České Budějovice.
Později sledoval i mistrovská utkání fotbalového Dynama a od roku 1968 také vyrážel na zápasy českobudějovické volejbalové Škodovky. „Od té doby, co jsem v důchodu, jsem se věnoval už jenom své zahrádce,“ jmenuje svou další zálibu.
Do penze odešel v roce 1980 ve svých jednašedesáti letech. „Do té doby jsem od mládí do důchodu pracoval v oboru peněžnictví,“ vypráví Bohumil Puffer, který si oslavy a spoustu přání pevného zdraví do dalších let užíval.