Pozemek zarostlý nálety se dvěma zdevastovanými objekty sousedí s jinou podobnou lokalitou v lesích západně od dříve vojenského dnes civilního letiště v Plané. Oba opustila armáda po roce 1990 a oba rychle zchátraly.
Zhruba tisíc metrů čtverečních velký pozemek v lese byl původně cvičištěm strakonického vojenského útvaru. Má dvoupodlažní ubytovnu, nefunkční čističku odpadních vod a torzo trafostanice. Příjezd k němu vede lesem po cestě z panelů. Úřad nemovitost nabízí ve druhém kole aukce za vyvolávací cenu 4,33 milionu korun. Podle místních obyvatel za 28 let obrovsky zpustnul.
„Od ministerstva obrany jsme ho převzali v roce 2015. Postupně jsme ho nabízeli státním institucím včetně Ředitelství silnic a dálnic. Odmítli ho všichni, i zastupitelé Homolí. Přistoupili jsme proto k vyhlášení výběrového řízení s aukcí,“ vysvětlil mluvčí UZSVM Radek Ležatka.
Před jedenácti lety to vypadalo, že se areál v lese na katastrech Homolí a Lipí dočká využití. Od ministerstva obrany si ho tehdy pronajal bývalý vojenský pilot Milan Hora.
„Plánoval jsem tam stavbu zábavního a rekreačního centra pro děti. Investoval jsem spoustu peněz do oprav. Obnovil jsem rozvody elektřiny, čističku, opravil ploty,“ vypočítává dnes Hora.
Po pár letech se ale s vlastníkem rozešel ve zlém. Tvrdí, že dostal výpověď v době, kdy projekt postupoval a kdy chtěl areál odkoupit. Výběrové řízení dokonce vyhrál, ale armáda ho zrušila. Podle Hory promrhala spousty peněz.
Sousední areál čistí obec Homole
O devastaci rozsáhlého armádního majetku poblíž letiště na katastru Homolí a Lipí psala MF DNES už před více než deseti lety. Větší areál s názvem Nová kasárna Homole stavělo ministerstvo obrany v 80. letech minulého století jako protiletadlovou raketovou základnu.
Na ploše dvaceti hektarů zůstalo 26 nedodělaných paneláků, které se staly rejdištěm zlodějů. Stát přišel o stovky milionů korun. „Areál občas kontrolujeme,“ sdělil tehdy za ministerstvo obrany Jan Pejšek.
Po medializaci kauzy ministerstvo převedlo areál na Jihočeský kraj a ten ho předal obci Homole. Ta už druhým rokem pokračuje v čištění a planýrování pozemku, za které platí soukromé demoliční firmě statisíce korun. „Naštěstí jsou už práce před dokončením. O tom, jak pozemek využijeme, ještě nemáme jasno,“ uvedla místostarostka Homolí Marie Štěpánková.
Poznamenala, že právě nabízené vedlejší cvičiště na kraji jejich katastru určitě koupit nechtějí, protože mají starostí s bývalými kasárny až nad hlavu.
O areál Nových kasáren mělo přitom ještě před rokem zájem ministerstvo spravedlnosti. Mluvilo se o tom, že na místě vznikne věznice. Generální ředitelství vězeňské správy dokonce pozemek vytipovalo jako jednu z možných lokalit stavby. V současnosti se ale jeho pozornost soustředila k Táboru, na bývalé letiště Všechov.
„Dnes už jeho zájem o nás pominul,“ říká Štěpánková, která s vězeňskou správou jednala.
Podle mluvčí vězeňské správy Petry Kučerové je aktuálně mezi vytipovanými místy právě lokalita u Tábora. „Jižní Čechy jsou pro nás zajímavé, protože zde máme jedinou věznici. Případných míst pro stavbu je ale víc,“ řekla Kučerová.
Názor, že státní instituce dobře nehospodaří s nemovitým majetkem, má i ředitelka UZSVM Kateřina Arajmu.
„Na základě usnesení vlády nám měla ministerstva za sebe a podřízené organizace sdělit, jaké nemovitosti jsou pro ně nepotřebné a určené k převodu na nás. Vybraly 6 690 nemovitostí. Je nám známo, že těch nepotřebných je mnohem více,“ tvrdí Arajmu.
Poslední inventura našla jen v jižních Čechách 298 špatně využívaných nemovitostí v držení státních organizací, které přejdou na UZSVM. Ten je postupně nabídne zájemcům. Týká se to například rekreačních zařízení v Horní Pěně a ve Stráži nad Nežárkou na Jindřichohradecku nebo garáží v Táboře. Ukončit převody všech vytipovaných ekonomicky nevýhodných nemovitostí chce úřad do roku 2025.