Nejvyšší stupeň číslo deset až do neděle. Taková je oficiální předpověď aktivity klíšťat Českého hydrometeorologického ústavu připravovaná ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.
Přitom termín „aktivita klíšťat“ vysvětlují na portálu hydrometeorologického ústavu jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. To znamená, že čím větší je počet aktivních klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika.
Českobudějovičtí parazitologové, kteří chodí od jarních měsíců pravidelně tyto roztoče sbírat pro oživení svého výzkumného chovu, mají ale v těchto dnech jiné zkušenosti.
„Zatímco loni jsme klíšťata úspěšně nosili z terénu do laboratoří už od poloviny března, letos jsme začali až v první půlce dubna. A teď chodíme jen sporadicky a nevyplatí se to,“ popsal Jan Erhart z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, který má chov klíšťat na starosti.
Podle Erharta za méně klíšťat může také sucho. Těmto roztočům se nejlépe daří ve vlhkých lesích s bujným podrostem, na okrajích lesů a vlhkých loukách i březích řek.
„Je otázka, nakolik působí sucho v kombinaci s uplynulou zimou. Byla sice mírná, ale dlouhá a na konci přišly mrazy. Klíšťata hibernují a vleklá zima jim možná moc neprospěla. Ale to poznáme až po pořádném dešti,“ upřesnil Erhart.
Méně starostí s těmito nepříjemnými roztoči mají i milovníci přírody. „Letos jsem si ještě žádné klíště zvenku nepřinesla. Místo toho mám po každé procházce jehličnatým lesem nohy až po kolena žluté od závějí pylu,“ podotkla učitelka Hana Michalovská z Českých Budějovic.
Ačkoli ani psi nenosí z procházek moc klíšťat, mezi jejich chovateli se začaly s novou sezonou šířit obavy z pijáka lužního. Ten přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením, horečkou a dalšími příznaky. Pro lidi piják nebezpečný není.
Předloni se nakazilo klíšťovkou v regionu 108 lidí, loni 119
O pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního v Česku žádají veřejnost výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Data o rozšiřování lokalit, kde se klíště vyskytuje, sbírají prostřednictvím webu najdipijaka.cz.
Piják se vyskytuje na prosluněných trávnících, lučních porostech podél řek, na trávě u silnic a na okrajích lesa. V republice žije na jižní Moravě, ale vědci nevylučují, že jeho působiště je mnohem širší.
A jak se liší od klíštěte obecného? Je o něco větší než klíště obecné a barevnější, na jeho štítku jsou světlé skvrny. Jihočeští chovatelé psů však mohou být podle Erharta klidní, piják se tu zřejmě nevyskytuje.
„Piják lužní má radši spíš otevřené plochy. Pravděpodobnost, že na něj narazíte v našem kraji, je minimální a myslím si, že v jižních Čechách ještě není. Klíště nelétá, putuje pomaleji než jiný hmyz,“ podotkl zkušený parazitolog.
Spíš než obavy o své psy by se měli Jihočeši zaměřit na svou vlastní ochranu před běžnými klíšťaty. Jižní Čechy patří dlouhodobě k největším přírodním ohniskům klíšťových onemocnění v Evropě a v celostátních statistikách obávané klíšťové encefalitidy kraj výrazně vyčnívá. Předloni se nakazilo klíšťovkou v regionu 108 lidí, loni 119. To je pětina ze všech případů v republice.
„Nejvíc nemocných je mezi dětmi a mladými lidmi od 5 do 19 let a pak ve věkové kategorii od 55 do 64 let,“ uvedla krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
Přitom všechny tyto případy jsou podle lékařů zbytečné, proti klíšťovce se lidé mohou spolehlivě ochránit očkováním. Vakcíny však nepatří do preventivního balíčku hrazeného státem, proto se řada lidí stále snaží na sobě ušetřit.
Úsporu může přinést příspěvek od zdravotní pojišťovny, které se prevence vyplatí víc než hradit vleklou léčbu často s trvalými následky.
Klíšťata přenášejí také lymskou boreliózu, tou se loni na jihu Čech nakazilo 453 lidí. Letos je jich zatím 29, případy klíšťové encefalitidy zatím hygienici nezaznamenali.