Jihočeské památky letos navštívilo 1,2 milionu lidí. Krumlov je na maximu

Skupinka Asijců se zastavuje u kanálu a s nadšením si fotí litinové víko. O kus dál si nevěřícně sahají na renesanční fasádu. To je běžný obrázek na zámku v Českém Krumlově.

Památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO je i díky zahraničním turistům nejnavštěvovanějším historickým místem v Jihočeském kraji. V úterý tam přivítají turistu s pořadovým číslem 450 000. Kastelán Pavel Slavko upozorňuje, že zámek je na horní hranici únosnosti.

V červenci a srpnu je tu obrovská kumulace návštěvníků, kteří zatěžují hlavně průchody a mosty. Památkáři se je snaží rozprostřít po celém areálu a dostat i za dalšími aktivitami mimo nádvoří.

„Příští rok chceme zavést kamerové sčítání. Budeme se snažit rozlišit turisty, kteří jen projdou, a ty, již cíleně míří na prohlídkové trasy. Pokud návštěvnost dál poroste, tak přijdou zřejmě nějaká opatření. Například to může být i zpoplatnění vstupu do areálu v letních týdnech. Tato částka by se pak odečítala při využití jakékoliv expozice,“ říká Slavko.

Na vstupném vybrali 110 milionů

Jen v červenci krumlovský zámek navštívilo téměř 83 tisíc lidí, kteří si zaplatili prohlídkové trasy. V srpnu dokonce 86,5 tisíce turistů.

Celkem zaplatilo na jihočeských památkách do konce října vstup 1 183 650 lidí. Na druhém místě skončila za Krumlovem Hluboká nad Vltavou s 277 841 turisty, za ní je zámek Červená Lhota, kam dorazilo 81 501 lidí. Výrazně poskočil také hrad Landštejn, kde uvítali téměř 54 tisíc návštěvníků. Celkově vybral Národní památkový ústav na jihu Čech na vstupném okolo 110 milionů korun. Peníze jdou na provoz a obnovu památek.

„Spousta lidí se na hrady a zámky pravidelně vrací. Roste i nová klientela z různých částí světa. Jižní Čechy jsou pro ně obrovsky atraktivní. Například Plzeňský kraj, kde je stejný počet památek jako na jihu, má celkovou návštěvnost nižší než zámek Hluboká,“ popisuje šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Červená Lhota táhla nejvíc na jaře, kdy tam otevřeli obnovenou hlavní prohlídkovou trasu. Ta zavádí turisty do počátku 20. století, kdy tam žili poslední majitelé Schönburg-Hartensteinové.

„V létě nás čeká velká akce, po dlouhých letech odbahníme zámecký rybník. Na začátku srpna snížíme hladinu a zavřeme půjčovnu lodiček. Od září bude rybník vypuštěný. To nabídne úplně nové pohledy na zámek, který stál původně na skalním ostrohu nad potokem, a rybník vznikl až později,“ líčí kastelán Tomáš Horyna.

Stoupl počet ruských i čínských návštěvníků

Úplně novou prohlídkovou trasu otevřeli před pár dny na Hluboké. Hostinské pokoje ve druhém patře zámku mohou zájemci navštívit do 19. listopadu.

„Letos nám o třicet procent stoupl počet ruských a čínských návštěvníků,“ podotýká kastelán Hluboké Miroslav Pavlíček, který odchází do důchodu. Po pátnácti letech ho střídá Martin Slaba, dlouholetý ředitel pobočky Národního zemědělského muzea na zámku Ohrada. Nového kastelána bude mít od nového roku také zámek Třeboň. Za Pavla Hofmana nastoupí Vít Pávek, který zde dříve působil i jako průvodce.

Na několika památkách navážou na hlavní sezonu zimní prohlídky. Hluboká na ně zve od 21. listopadu do 20. prosince a potom od 3. ledna do 19. března. Hradní muzeum v Krumlově bude otevřené od 11. listopadu. Do soukromí rodu Buquoyů na hradě Rožmberk se mohou zájemci vypravit už nyní. V Nových Hradech chystají adventní prohlídky, Třeboň připravuje tradiční vánoční procházky.

V Českém Krumlově pokračuje rekonstrukce Horské zahrady, pracuje se také v Mincovně, kde vznikne zámecká galerie. Příští rok už začnou úpravy letohrádku Bellarie v zámeckém parku. „V létě ještě neomezíme provoz Jihočeského divadla před otáčivým hledištěm, ale v roce 2019 už pro ně bude Bellarie nepřístupná,“ podotýká Pavelec.

Už čtvrtým rokem obnovují památkáři věž Jakobínku v Rožmberku nad Vltavou. Celou akci pojali jako stavební experiment, při kterém používají středověké metody. V létě bude na ochozu k vidění při práci unikátní dřevěný jeřáb, který měl ve skicáři Leonardo da Vinci.

„Do práce se zapojí i dobrovolníci, kteří budou pomáhat s obsluhou repliky jeřábu. Budou se střídat v poháněcím kole, kde budou s nadsázkou běhat jako křečci. Vybírat je budeme podle přísných pravidel. Rozhodne věk, síla, kondice i strach z výšek,“ dodává Pavelec.