„Domácích zabijaček hodně ubylo. Dnes jich dělám od zimy do jara zhruba pět až deset týdně. Lidé si spíš hodně kupují prase a nechají si ho u mě třeba jen na maso porazit,“ popisuje Petr Kosík.
V srpnu schválil Senát novelu zákona, která mění pravidla pro domácí porážky zvířat. Výslužku ze zabijačky si nově mohou odnést třeba i sousedé a známí chovatele.
„Zákon stanovuje povinnost porazit jatečná zvířata na jatkách, pokud jsou maso a orgány dále uváděny do oběhu. Jatka jsou schválená zařízení pod veterinárním dozorem. Výjimku tvoří zabijačky domácího prasete, při kterých si budou moci odnést výslužku také osoby blízké chovateli, tedy i ty, které s ním nebydlí v jedné domácnosti. Tím se narovnává stav, který v praxi tradičně existuje. Veterinární správa provádí vyšetření masa pouze v případě, kdy tak stanoví na základě aktuální nákazové situace,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
Jenže podle řezníků ani fakt, že si budou moci výslužku odnést přátelé, počet domácích zabijaček o moc nezvýší.
„Lidé přestávají chovat vepřové také proto, že málokdo má v současnosti své domácí obilí, brambory a podobně. Dřív, když dělávali v družstvech, dostávali naturálie, a prase si tím pádem vykrmili. Dneska by mu museli potravu kupovat a to se nevyplatí,“ míní Kosík.
Na statku dělají nakolik zabijaček ročně
Chuť na jitrnice, ovar a další pochoutky ale lidi neopouští. Dokazuje to zájem o sezonní nabídku v řeznictvích, kde jdou hodně na odbyt.
Od domácích zabijaček neupustili například na statku U Šťástků ve Vodňanských Svobodných Horách. Pořádají je tu od 90. let i několikrát ročně. A novelu veterinárního zákona tady vítají.
„Určitě to bude lepší. Zabijačky jsme dělali čistě v rodině, teď se můžeme o výslužku podělit i se známými. Jsme za to rádi už kvůli chuti zabijačkových pochoutek. Domácí jsou vždycky lepší než ty kupované. Máme dobrého řezníka, který dělá také na jatkách, a výrobky jsou o něčem jiném,“ říká Jiří Šťástka.
Zabijačka na statku U Šťástků byla i uplynulou sobotu. Vykrmené prase vážící asi 220 kilogramů ale řezník, oblečený v tradiční kostkované košili, zabil v Mosteckém mlýně v muzeu mlynářského řemesla.
„Tak velké prase bychom nedostali na káru. Zabijačka pak pokračovala tradičně na statku,“ líčí Šťástka.
Statek je dokladem toho, že tradiční akce ani po letech neomrzí. Naopak, lidé se na ni těší už dlouho dopředu.