Z jihočeských poslanců byli statisticky nejaktivnější Maxová a Zahradník

Mohlo se nám podařit víc, hodnotí uplynulé čtyři roky ve Sněmovně většina jihočeských poslanců. Jejich práci ovlivnily hádky, nesourodost koaličních stran a vzájemná neochota naslouchat. I když Jihočechy ve Sněmovně zastupovali politici sedmi stran, v hodnocení uplynulého volebního období se jejich názory protínají.

Někteří z poslanců se i proto rozhodli znovu se už o přízeň voličů při podzimních volbách neucházet. Další naopak doufají v silnější mandát. Jako například lídryně kandidátky ANO Radka Maxová.

V minulých čtyřech letech patřila z jihočeských poslanců k těm, kteří předložili k zákonům vůbec nejvíce pozměňovacích návrhů.

„Spokojená jsem jen tak ze 60 procent. Snažila jsem se o práci především v sociální oblasti, která se nedá specifikovat pro jednotlivé kraje. Z různých důvodů se ne všechno podařilo, například revizi dávek se nepovedlo ani nastartovat,“ říká Maxová, která loni podala 32 pozměňovacích návrhů.

Lídr kandidátky KSČM Vojtěch Filip se loni účastnil 84 procent sněmovních hlasování, a je tak za Janem Zahradníkem z ODS mezi Jihočechy na druhém místě. Nepodal však ani jeden pozměňovací návrh.

„Nejsem členem výborů, takže pozměňovací návrhy nepředkládám. Snažím se předkládat spíše samotné návrhy zákonů, například zákona o občanských průkazech nebo novely trestního zákoníku. Poslední období bylo spíše podprůměrné, protože z 18 návrhů zákonů, které Sněmovnou neprošly, jsem se u 10 podílel na jejich návrzích. Koalice bohužel blokovala i návrhy krajů,“ podotýká Filip.

Potěšilo ho, že se v rozpočtu na příští rok objevily finance na dostavbu dálnic D3 a R4. „Zatímco D3 už je připravena projektově, spojnici mezi Strakonicemi a Volyní a úseku od Volyně do Vimperka zatím takové dokumenty chybí, tam jsme se zasekli,“ upozorňuje předseda komunistů.

Na prvním místě kandidátky ODS se opět objeví Jan Zahradník. „Pokoušel jsem se prosadit i vlastní návrhy, jako člen opozice jsem měl pak možnost ke kritickému vyjadřování,“ říká Zahradník.

„Podařilo se mi například docílit toho, že se část území vojenského újezdu Boletice stala územím veřejné správy, vyšlo také prodloužení Vltavské vodní cesty až nad Jiráskův jez v Budějovicích. Jsem rád, že jsem do atomového zákona pomohl prosadit paragraf, podle něhož bude nutné při hledání místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu využít speciálního zákona, a nebude tak možné obejít zájmy obcí,“ říká.

Za svůj neúspěch považuje, že novela zákona o ochraně přírody a krajiny prošla Sněmovnou bez jeho pozměňovacích návrhů a že poslanci nakonec ratifikovali i Pařížskou dohodu o ochraně klimatu.

Na neochotu koalice zabývat se opozičními návrhy upozornil i poslanec František Vácha, který bude ve volbách dvojkou TOP 09.

„Mrzí mě, že pokud není člověk členem vládnoucí koalice, jeho návrhy jsou automaticky zavrženy. Přesto se mi podařilo za čtyři roky prosadit změny v některých zákonech, například změnu v rozpočtu pro grantovou agenturu, díky čemuž mohli mladí vědci čerpat o 50 milionů korun více, navrhl jsem i později schválené opravy novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje,“ připomíná Vácha.

Jandák a Pražák končí

Do klání o poslanecká křesla se v říjnu nezapojí dva poslanci - Vítězslav Jandák z ČSSD a Karel Pražák, který byl zvolen za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ale od roku 2015 působil jako nezařazený.

„Sledoval jsem především dění v kultuře a školství. A velkou radost jsem z toho neměl. Vláda se hodně snažila v oblasti sociální a finanční, na kulturu se ale zapomínalo. Třeba zákon o památkové péči byl připraven katastrofálně,“ hodnotí Jandák, který se letos stal členem Rady Českého rozhlasu.

Podle něj se na stavu vlády podepsaly rozdílné charaktery Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky. „Vodu a oheň dohromady nikdy nedáte. I z toho důvodu poslední čtyři roky nebyly úspěšné. Vládě chyběla vize,“ tvrdí Jandák s tím, že sám si dal předsevzetí, že skončí po třech volebních obdobích. „A jsem rád, že jsem to dodržel.“

Karel Pražák do voleb nepůjde i z osobních důvodů, 72letý poslanec musel řešit zdravotní komplikace.

„Jsem zastáncem toho, aby návrhy zákonů předkládala primárně vláda. Poslanci systém svými návrhy spíše zaplevelí. Snažil jsem se prosadit návrh zákona o sportu, zabýval jsem se otázkou otáčivého hlediště v Českém Krumlově i děním v Letech. Nakonec jsem byl ale z dění ve Sněmovně zklamán, nepomohl ani rozpad našeho klubu, po kterém jsem zůstal de facto sám,“ hodnotí Pražák.