Svou vlčí smečku už má Kokořínsko i Broumovsko, další jednotliví vlci se pravidelně objevují v Beskydech, Jeseníkách i Krušných horách. Nedávno byl mrtvý vlk nalezen sražený autem poblíž dálnice D1 (více čtěte zde). A v sousedním Německu se už těchto velkých šelem pohybují dvě stovky.
Na Šumavě se až dosud fotopastím dařilo zachytit pouze jednotlivá zvířata. Jisté je, že jeden dospělý vlk se na území pohybuje už od roku 2015. Až letos snímky z fotopastí zachytily vlčí pár.
Poslední šumavský vlkPoslední vlk na české straně Šumavy byl zastřelen v roce 1874 v polesí Lipka u Vimperka. Místo jižně od Světlé hory dnes značí památník Vlčí kámen. Posledního šumavského vlka si mohou prohlédnout návštěvníci loveckého zámečku Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Vystavená je i brokovnice, kterou jej tehdejší knížecí stavitel Jan Štěrbík zastřelil. |
Ředitel NP Bavorský les Franz Leibl potvrdil, že fotopasti na německém území zachytily dva vlky, kteří se pohybují společně. Odborníkům se navíc podařilo zjistit, že se jedná o vlčici a jejího druha.
„Šance na vznik vlčí smečky v naší oblasti se mimořádně zvýšil. Máme z toho velkou radost a s napětím čekáme na začátek léta, kdy by se mohla narodit vlčata,“ říká ředitel Leibl.
To, že se zvířata společně pohybují i po české straně Šumavy, potvrdil i náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.
„Není to žádné překvapení, vlci se tady pohybují už delší dobu, aniž by si jich někdo výrazněji všímal. Zcela jistě víme, že jeden konkrétní vlk na Šumavě žije už od roku 2015 a od té doby ho pravidelně zachycují fotopasti. Loni jsme ale získali další snímek menšího a subtilnějšího vlka, nebylo ale možné potvrdit, zda je to samice,“ vysvětluje Starý.
Až loni v listopadu fotopast vyfotila dvě zvířata na jediném snímku, ani tehdy ale nebylo jasné, jakého jsou pohlaví.
Pomohl až rozbor nalezeného trusu, z něhož se nedávno podařilo určit, že jeden z vlků je samice.
„Následná genetická analýza potvrdila, že se jedná o jedince z východoněmecké populace, který se k nám dostal přirozenou migrací,“ pokračuje náměstek.
V národních parcích na obou stranách hranice se ochránci přírody shodují, že by vlčí populace Šumavě prospěla. Například díky schopnosti regulovat stavy jelení zvěře.
„Vlk vždycky přirozeně patřil ke zdejší fauně. Teď se znovu objevil a myslím, že v národních parcích nám žádné problémy způsobovat nebude,“ říká Fritz Leibl.