V Anglii a Švýcarsku totiž chyběl dostatek kvalitních pracovníků, kteří by mohli na přístrojích v hodnotě od sedmi do dvaceti milionů korun pracovat.
„V Brně se můžeme spolehnout na odborné znalosti a dovednosti lidí, proto jsme sem výrobu přesunuli,“ uvedl Mike Shafer, prezident divize materiálů a strukturální analýzy světové korporace, jež má globální obrat 440 miliard korun a zaměstnává 70 tisíc lidí v padesáti zemích světa.
Když Thermo Fisher v roce 2016 tehdejší firmu FEI kupoval, viděl v ní navíc i prostor pro expanzi. Přesunem spektrometrů je kapacita z 90 procent naplněná.
V současnosti v Brně pomáhají s přenesením výroby a vývoje experti ze zahraničí. To je ale jen na krátkou dobu. Firma musí hledat nové zaměstnance.
Letos plánuje nabrat stovku nových lidí, do roku 2022 chce ale dál masivně růst, přijmout jich dalších 500 a dostat se tak na maximum současného centra na Černovické terase – 1 600 pracovníků. S tím by měly tržby stoupnout z loňských deseti až k závratným 22 miliardám korun.
Mohutný rozvoj ale někdejší FEI zažívá po celou dobu, co je pod křídly Thermo Fisher Scientific – světové jedničky na poli elektronových mikroskopů.
Za poslední dva roky ji už totiž posílilo necelých 500 nových lidí, přibližně sedm desítek z nich jsou studenti. „V Brně je podstatné zázemí několika vysokých, ale také kvalitních středních škol,“ podotkl generální ředitel brněnského centra Hynek Peřina.
Přístroj zjistí, zda bude prvek oxidovat
S rozšířeným záběrem se také výrazně zvýší celkový počet vyrobených přístrojů v Brně. Dosavadních 500 až 600 elektronových mikroskopů ročně zůstane zachováno, přibudou k nim však právě spektrometry, které produkci zvýší téměř na dvojnásobek.
„Stále nabíháme do plné výroby, nicméně už teď je zázemí o třetinu větší, než jaké bylo v Anglii,“ přiblížil vedoucí výroby spektrometrů Jan Hřebíček.
Až bude vše ideálně fungovat, jeden kus by měl vzniknout za čtyři až šest týdnů. Každý spektrometr se navíc nastavuje na míru zákazníkům podle toho, k čemu jej chtějí využívat. Stejně jako elektronové mikroskopy, i tyto přístroje najdou využití v řadě oblastí, slouží však jiným účelům.
Zatímco prvně jmenované zařízení dokáže přiblížit obrovské detaily a zobrazit sebemenší prasklinky, spektrometry analyzují materiály z chemické stránky. V Brně budou vznikat dva druhy těchto speciálních přístrojů – první zkoumá úzkou povrchovou vrstvu, druhý proniká více do objemu.
„Díky tomuto zařízení je možné určit, jaké složení má železo na povrchu zkoumaného materiálu, nebo jeho přilnavost. Zjistíme, zda daný prvek bude oxidovat, či ne. Odhalíme, jestli můžeme náhradní kloub z určitého kovu dát do nohy, aby na sobě neměl něco, co by v těle dělalo problémy,“ vysvětlil Hřebíček.
Využití ale najde také ve stavebnictví, třeba v cementárnách.
„Cement musí být stále ve stejné kvalitě po celou dobu výroby. Je u něj důležité prvkové složení. Pokud není dobré, znamená to, že máme špatné vstupní suroviny. A nakonec jsou z toho špatné silnice, které vypadají jako dálnice do Ostravy, nebo praskající mosty,“ podotkla chemička Vendula Roblová.
O spektrometry mají zájem výzkumná centra, ale i průmysloví zákazníci po celém světě. Z brněnského centra tak přístroje zamíří do firem, jako jsou třeba Samsung, IBM, Mitsubishi, Michelin, nebo také do americké vesmírné agentury NASA.
