Na české i německé straně Krušných hor sondy intenzivně ověřují zásoby lithia. Díky této strategické surovině má Česká republika a hlavně Ústecký kraj šanci stát se velmocí v její těžbě (blíže k tomu zde).

Lithium se používá například k výrobě baterií. Nedávno vláda schválila strategický dokument Surovinová politika ČR, v němž s těžbou lithia počítá, první soukromá firma už má i práva na jeho získávání.

Kromě toho, kdo a jak má se surovinou dále nakládat, se teď řeší i to, jak se těžba projeví na ekologii.

„Zásoba lithné rudy v Krušných horách je na dvacet let. Bohužel Česká republika před 20 lety rezignovala na průzkumy ložisek a dnes to dělají soukromé firmy,“ říká poslanec a místopředseda hospodářského výboru sněmovny Karel Šidlo.

„Ale stále je tu otázka, jaký bude zákon o těžbě nerostných surovin. Platí se poplatky z vydobytého prostoru i vytěženého nerostu,“ přibližuje Šidlo některé z úvah.

Tisícitunová ložiska

Podle studie Karla Breitera z Geologického ústavu Akademie věd ČR Krušné hory ukrývají na německé straně 126 tisíc tun lithia. A na české straně ložiska firmy European Metals, jež zatím povolení k těžbě nemá, dalších 140 tisíc tun.

Staré odkaliště po bývalé těžbě cínu firmy Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka a jež už povolení k těžbě má, pak skýtá pět tisíc tun lithia.

V tomto případě je prakticky pouze věcí firmy, co s vytěženým lithiem učiní - jestli ho bude levněji vyvážet jako nezpracovanou surovinu, či zda se bude zpracovávat přímo v kraji, blízko těžby. To by na sever přilákalo moderní technologie a vytvořilo stovky pracovních míst.

„Budeme rádi, pokud v Česku vznikne celý řetězec na zpracování lithia. Těší nás, že se tato otázka začíná intenzivně řešit. Bylo by skvělé, pokud by stát dokázal být iniciátorem a podpořil společnosti, jež se zpracováním mohou zabývat,“ podotýká Martin Frýdl, mluvčí Cínovecké deponie a Sanaka Industry.

Žádná z těchto dvou společností se prý sama dalším zpracováním suroviny na uhličitan lithný zabývat nehodlá.

Separace lithné slídy z hald

Těžba bude spočívat v separaci lithné slídy z hald, které zbyly po bývalé těžbě cínu. Laicky řečeno, materiál se vybagruje, rozplaví ve vodě a lithná slída se magneticky oddělí. Zbude především písek.

„Podstatné je, že budeme pracovat s už vytěženým materiálem, jehož recyklace je jednoduší než u hlubinného dobývání. Investice na zahájení těžby odhadujeme ve vyšších stovkách milionů korun,“ poznamenává mluvčí.

Podle odhadů bude těžba na Cínovci na Teplicku trvat přibližně 6 až 7 let a v Horním Slavkově zhruba 12 až 13 let, přičemž začít má za dva až tři roky.

„Přímo zaměstnáme několik desítek lidí, nepřímo u našich dodavatelů další stovky a v návazném průmyslu už půjde o tisíce lidí,“ uvádí mluvčí, jak má těžba ovlivnit trh práce.

Představy o zpracování se různí

Právě o dalším zpracování suroviny má ale zatím každá strana odlišné představy. Veškeré technologie dnes pracují na principu těžby ze solanky, kde obsah lithia je vysoký.

Lithná ruda v Krušných horách ale má jen kolem 0,2 procenta lithia a u takto nízkého obsahu je průmyslové získání cenné suroviny zatím v plenkách.

„Stále není na světě žádný závod, který by lithnou slídu zpracovával a separoval z ní lithium do podoby, kterou výroba může zpracovat. Proto trváme na tom, že by to mělo být součástí těžby,“ dodává Šidlo.

Životní prostředí těžba lithia z bývalých hald, které jsou dnes už zarostlé a splynuly s okolím, ohrozit nemá. „Naopak. Těžbou chceme vrátit území do původního stavu a odstranit pozůstatky těžby minulé,“ upozorňuje Frýdl.

„Rekultivace bude v souladu s plánem obce Cínovec, který zde počítá s bytovou výstavbou. Radnice bude moci i využít inženýrské sítě, které k území zavedeme,“ uzavírá Frýdl.