Lidé z Vroutku na Lounsku se bojí dopadů plánované těžby kaolinu

  11:58
Společnost Kaolin Hlubany chce nedaleko Vroutku na Lounsku vytěžit až 1,78 milionu tun kaolinu, suroviny, která se používá pro výrobu keramiky. Záměr se však nelíbí vedení městečka, které se obává zvýšené prašnosti a negativních dopadů z nákladní dopravy.

Kaolinový lom, ilustrační snímek | foto: Jiří Bervida, MAFRA

„Nesouhlasíme, aby se tady těžilo v takovém rozměru. Jedná se o velké zatížení pro obec. Nejvíce nám vadí, že nákladní vozy z lomu budou jezdit přes Vroutek,“ uvedl starosta Vroutku Jaromír Kubelka.

„Problémem je znečištění, hluk a otřesy z dopravy, které mohou narušit statiku domů. Dalším důvodem je to, že nechceme, aby se ničil kus krajiny,“ dodal Kubelka.

O těžbě suroviny v dobývacím prostoru Skytaly, který se nachází mezi obcemi Vroutek, Skytaly a Vrbička, se mluví už řadu let. Proti záměru vroutecká radnice protestovala již v letech 2006 a 2007, kdy se těžařská firma snažila získat povolení k zahájení těžby. Žádost tehdy zamítl Český báňský úřad.

O povolení se však bude opět jednat, novou žádost chce společnost podat během letošního léta. Pokud ho získá, s těžbou by začala v druhé polovině roku 2020. V ložisku se nachází 3,47 milionu tun geologických zásob kaolinu, vytěžitelných je v současné době 1,78 milionu tun.

„Vzhledem k omezujícím podmínkám, které vyplývají ze závazného stanoviska EIA, je možno v prvních pěti letech těžit maximálně 20 tisíc tun surového kaolinu ročně. Po dobudování náhradní trasy dopravy mimo město Vroutek je možno objem těžby zvýšit na 60 tisíc tun ročně. Při plánovaném množství to představuje 33 let těžby,“ vypočítal ředitel společnosti Karol Holub.

Kaolin Hlubany

  • Společnost Kaolin Hlubany provádí těžbu nedaleko Krásného Dvora u Podbořan, ročně tam vytěží 180 až 220 tisíc tun kaolinu. Toto ložisko se dotěžuje. Z důvodů očekávaného zhoršení kvality suroviny se s ložiskem Skytaly počítá při namíchávání a udržování kvality podbořanských kaolinů.
  • Těžba u Vroutku má probíhat v jámovém lomu, který se postupně zahlubuje, a to za pomoci nakladačů, rypadel a autodopravy. 
  • Společnost v minulém roce dodala na český trh více než 65 % své roční produkce kaolinů, jílů a písků.

„V průběhu prvních pěti let těžby bude společnost jednat s orgány místní správy a samosprávy a hledat řešení odklonu dopravy mimo zastavěné části obcí a měst. Byla schválena změna územního plánu města Podbořany vymezující umístění budoucí komunikace mimo obce Buškovice a podán návrh na změnu územního plánu Vroutek řešící náhradní trasu mimo město Vroutek,“ dodal ředitel společnosti.

K žádosti o povolení hornické činnosti musejí těžaři předložit i takzvaný Plán otvírky přípravy a dobývání, jehož součástí jsou mimo jiné i vyjádření samospráv. Vroutečtí zastupitelé budou o záměru těžařů jednat na dnešní schůzi městského zastupitelstva. Na stole budou mít text nesouhlasného stanoviska.

Chceme se znovu pokusit chytanou těžbu zastavit, říká starosta

„Nedokážu zhodnotit, jaké máme šance chystanou těžbu zastavit, už jednou se to ale podařilo a chceme se o to pokusit znovu. Chystáme nějaké právní kroky,“ dodal starosta s tím, že předpokládá, že nesouhlasné stanovisko zastupitelé schválí.

Těžaři městečku slibují, že dopady otevření lomu budou minimální. Těžit se bude 3,5 kilometru od zástavby na odvrácené jižní straně Kružínského vrchu.

„Mírný dopad bude mít po přechodnou dobu hluk a prašnost z dopravy. Podle předběžných měření se počítá s nárůstem intenzity dopravy o maximálně 1,4 procenta a úrovně hluku o max. 0,3 dB. Vybudováním objízdné trasy do 5 let od zahájení těžby se tento negativní vliv opět odstraní,“ zaručil se Holub.

Z lomu by mělo vyjíždět maximálně deset nákladních aut denně.

Než bude objízdná trasa vybudována, bude moci společnost vytěžit maximálně 20 tisíc tun suroviny ročně a z lomu mělo vyjíždět maximálně deset těžkých nákladních aut denně.

„I kdyby přes nás mělo projet jediné nákladní vozidlo, budeme proti. Těžba suroviny, která končí v cizině, není v žádném případě ve veřejném zájmu,“ odmítá starosta Kubelka.

Kromě zbudování objízdné trasy, těžaři žádost podepírají i dalšími zárukami – kropením a čištěním komunikací, zakrýváním aut plachtami nebo přemístěním ohrožených živočichů a rostlin.

„Chápu negativní postoj k jakékoliv těžbě, zvlášť v regionu Ústeckého kraje, kde v minulosti i v současnosti intenzivně probíhá těžba hnědého uhlí, ale náš záměr je několikanásobně menší, kdy plocha těžby je 12,4 hektaru. Ložiska nerostných surovin jsou nepřemístitelná a na rozdíl od průmyslových parků je zábor půdy dočasný a podmíněný následující sanací a rekultivací,“ dodal Holub.