Textilka Veba ustála nejhorší krizi, reorganizace je nadějí i pro město

  17:30
Pohraniční Broumov stoupá i padá s výkony zdejší textilky Veba. V nedávných letech firma trhala rekordy v exportu do Afriky, poslední rok však čelila insolvenci a nejistotě. Tak blízko od možného krachu nebyla za víc než 160 let historie zdejšího textilního průmyslu. Teď má znovu naději.

Před šesti lety Veba nákladně zrekonstruovala svou tkalcovnu v Olivětíně, kde v polovině 19. století začal svůj rozmach podnikatel a mecenáš Benedikt Schroll. V roce 2013 také dostala cenu za nejstabilnější firmu České republiky a díky poptávce po africkém brokátu nabírala další zaměstnance, kterých měla dokonce víc než 1 200.

A ač se už koncem roku 2014 kvůli krizím v několika oblastech Afriky začaly propadat její zakázky na brokát, ještě v té době se firma v areálu svého hotelu Veba nedaleko broumovského centra rozmáchla. Pro náročnější klientelu tu vystavěla školicí a kongresové centrum i krytý bazén.

Někteří povytahovali obočí už nad „Novákovou lávkou“, která propojila hotelový komplex přes silnici s dříve opravenou vilou Manor House, a brzy poté dobré zprávy o šlapající firmě vystřídaly zvěsti horší o propouštění a úbytku zakázek.

Už rok je Veba v insolvenčním řízení, avšak před dvěma týdny věřitelé a poté i Krajský soud v Hradci Králové odsouhlasili reorganizační plán podniku. Ve prospěch Veby hovoří, že to je inovativní podnik z tuzemské exportérské špičky, který ve svém oboru žakársky tkaných bavlněných tkanin snese světové srovnání.

„Továrna jede, zakázky jsou, nepropouštělo se. Schválení reorganizačního plánu je pozitivní, konkurs by pro firmu znamenal konec. Jak to ale všechno bude s novým investorem, to se teprve uvidí. Na Vebě hodně záleží, jak se vede celému Broumovu,“ hodnotí situaci pod podmínkou anonymity žena z Broumova, která ve firmě pracuje řadu let.

Zdrženlivé je zatím vedení akciové společnosti. Kroky reorganizace zatím nechtělo upřesňovat, protože usnesení krajského soudu nabyde právní moci teprve v příštích dnech.

Fotogalerie

„Rozhodnutí věřitelů samozřejmě vítám. Vnímám ho jako potvrzení skutečnosti, že jsme připravili reorganizaci, která je pro naše věřitele tím nejvýhodnějším řešením. Zajistí také oživení Veby a pozitivně ovlivní situaci na Broumovsku,“ poznamenal po schůzi věřitelů finanční ředitel společnosti Veba Miloslav Geisler.

Provoz financuje investor Moťka

Tkalcovna nyní vyrábí v nepřetržitém provozu při dvanáctihodinových směnách, některé provozy jedou ve třech směnách.

„Co se týče závazků z pracovněprávních vztahů, od vyhlášení insolvence tu nebyl jediný zádrhel ze strany firmy. Objevuje se tu jen běžná fluktuace zaměstnanců. Já doufám, že fabrika pojede. Záleží na tom, jak se zachová nový investor i věřitelé. Pro lidi je ale nejstrašnější nejistota. I špatná jistota je pak lepší, než když nevíte nic. Dost lidí už vidí to světýlko,“ říká předseda odborové organizace ve Vebě Ondřej Habart.

Reorganizace by měla zajištěným věřitelům v průměru přinést téměř polovinu hodnoty jejich pohledávek. Počítá se vstupem strategického partnera Otakara Moťky a se zachováním pracovních míst i výroby. „Výroba i prodej jdou postupně nahoru. Zisk EBITDA(zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red.) byl v prvním čtvrtletí 19 milionů korun,“ řekl ředitel Geisler pro ČTK.

Loni měla Veba tržby 591 milionů korun, letos do konce dubna utržila 210 milionů korun. Podnik dluží celkem 846 milionů a věřitelé by měli dostat zpět 322 milionů korun.

Veba textilní závody

V roce 1856 vybudoval Benedikt Schroll mechanickou tkalcovnu v Broumově-Olivětíně, roku 1861 František Novotný vystavěl přádelnu a mechanickou tkalcovnu ve Velké Vsi, další přádelny bavlny založili Schrollové v Meziměstí a Pellyové v Polici nad Metují.

Po znárodnění vznikly v roce 1949 národní podniky Veba Broumov a Meta Police nad Metují, roku 1958 se sloučily.

Akciová společnost Veba Broumov vznikla v roce 1992, potýkala se s propadem textilního odvětví, v letech 1990 až 1994 klesl počet zaměstnanců z 4850 na 3750.

V letech 2012 až 2014 měla Veba tržby převyšující dvě miliardy korun, koncem roku 2014 se však kvůli nižší poptávce objevily potíže, firma narážela na nestabilitu v Mali či severní Nigérii.

Ještě v letech 2012 až 2014 Veba nabírala pracovníky až na počet 1250, poté však snížila výrobu a propouštěla, nyní má Veba kolem 700 zaměstnanců, reorganizační plán s propouštěním ani přijímáním zaměstnanců nepočítá.

Podnikatel Moťka zachránil už jiné firmy v problémech, jednou je i polický strojírenský podnik Kovopol, který koupil před sedmi lety a nyní funguje jako součást Kavalierglass. Moťka financuje provoz Veby už od září. Už dříve také přislíbil, že se chce vypořádat i s pohledávkami v zaměstnanecké bance Veby, kam střadatelé uložili 32 milionů korun. Ač jsou nezajištěnými věřiteli, o své peníze by tak neměli přijít.

Firma uspokojí pohledávky věřitelů i tím, že se zbaví zbytného majetku. Jde o broumovský areál s ředitelstvím ve Velké Vsi, část areálu v Polici nad Metují a o hotelový resort v Broumově. Další část majetku by měla Veba vydat věřitelům a zpětně si ho pronajmout.

Festival letos sponzorují jiní

Podle Jana Školníka, který podniká v Broumově, je potěšitelné, že problémy ve Vebě neovlivnily zásadně zaměstnanost. Znamená to, že region nezávisí zcela na své největší firmě.

„Někteří pracovníci kvůli tomu musí za prací sice dojíždět, ale to otevírá cestu pro rozvoj podnikání v regionu, protože jsme jedno z mála míst, které při atraktivní nabídce míst nebude mít problém tato místa obsadit. S kolegy z Veby jsme v kontaktu a věříme, že firma má stále unikátní produkt a navíc působí na rychle rostoucím trhu. Je tedy pravděpodobné, že se i díky transformaci vrátí do konjuktury,“ říká Jan Školník z Podnikatelského klubu Broumovska.

Veba platila donedávna za největšího donátora kultury na Broumovsku. Díky velkorysému generálnímu řediteli Josefu Novákovi, loni zesnulému, získala římskokatolická farnost 800 tisíc korun na zpracování projektů barokních kostelů v Heřmánkovicích, Vižňově a Ruprechticích, které je tak možné opravit s pomocí dotací.

Veba také podporovala například hudební festival v kostelích Za poklady Broumovska, letos však na plakátech nebude. Jan Školník, který se angažuje v kulturních a vzdělávacích aktivitách kolem kláštera v Broumově, tvrdí, že Veba byla nenahraditelná hlavně v začátcích Agentury pro rozvoj Broumovska.

Zároveň se ale snažili nebýt zcela závislí na jediném sponzorovi. Veba uvažovala i o vlastním nadačním fondu, ale než na něj došlo, dostala se do potíží. Letošní výpadek pro festival je citelný, vykryla ho ale pomoc jiných firem i institucí.

„Žádný strom neroste do nebe, jsou ekonomické cykly a každá firma jimi prochází. Žádná nemůže dělat sponzoring a filantropii, když nemá zisky, v té době je prioritou investovat do zefektivnění a návrat do kondice,“ tvrdí Jan Školník a doufá, že se Veba v lepších časech k podpoře kultury zase vrátí.

Okrajová část se potýká s vyšší nezaměstnaností

Broumovsko si nese různé neduhy z minulosti. Žije tu početná romská komunita, která tvoří asi desetinu počtu obyvatel. Mladí lidé se sem po studiích častokrát už nevrátí, ubývá obyvatel podobně jako v jiných menších městech okresu.

Oblast bývalých Sudet se v novodobé éře potýká také s vyšší nezaměstnaností. Mikroregion Broumovska měl podíl nezaměstnaných v dubnu 2014 8,7 procenta, o více než tři procenta oproti okolí Náchoda. A i když od té doby díky celkovému hospodářskému růstu klesla nezaměstnanost na Broumovsku v dubnu letošního roku na 4,8 procenta, rozdíl vůči nezaměstnanosti v okolí Náchoda zůstává.

Nynější vývoj ve Vebě proto kvituje i úřad práce. „Já chci věřit, že reorganizační plán je reálný, ostatně kdyby nebyl, věřitelský výbor ani krajský soud by ho neschválily. Jestli se ho podaří uskutečnit, je věc druhá, ale protože se od počátku na řešení situace podílí poměrně silní investoři, jsem optimista,“ tvrdí ředitel královéhradecké krajské pobočky Úřadu práce Martin Horák.

Jiné firmy se nehrnou

Dřívější vzestup Veby se otiskl i do místní politiky. V roce 2014 v komunálních volbách pobrala třetinu všech hlasů vůbec první kandidátka manažerů a zaměstnanců Veby pod názvem Volba pro Broumov, získala osm zastupitelů z 23 a post starosty. Loni vyhráli už jen s pětinou hlasů, ale v radniční čtyřkoalici znovu vládnou.

Starosta Jaroslav Bitnar, jenž před nástupem na radnici řídil společnost Papillons, která prodává bytový textil Veby, komentovat dnešní situaci příliš nechce.

„Jsem rád, že se celá situace vyvíjí směrem k zachování alespoň části pracovních míst, a věřím, že Veba zůstane součástí Broumova. Zbytek ukáže čas,“ říká starosta Bitnar (Volba pro Broumov), který dosud figuruje na soupisce pracovníků podniku.

Zatím se v Broumově nerýsuje vznik nějaké nové továrny, která by výpadek Veby alespoň nějak nahradila. Město spolu s radnicí v Polici nad Metují, zdejším podnikatelským klubem Společností pro destinační management a Agenturou pro rozvoj Broumovska utvořilo strategickou radu regionu a snaží se do regionu zvát firmy, zástupce kraje nebo CzechInvestu, avšak úspěch to zatím nepřineslo.

„Žádná nová firma se sem aktuálně nežene. Pokud je vůbec nějaká šance, tak spíš v rozvoji místních etablovaných firem,“ poznamenává starosta.

V Broumově bývala řada hospod i drobných podniků

Nejen období rozmachu, ale i různé komplikované éry prodělal textilní průmysl na Broumovsku. Broumovský historik Karel Franze připomíná, že krizové výkyvy v tomto odvětví byly poměrně časté a specifické a ne vždy se kryly s všeobecnými hospodářskými krizemi.

Devastující dopady měla samozřejmě 1. světová válka, avšak ani po ní se v německy hovořícím pohraničí nově vzniklého Československa – na rozdíl od vnitrozemí - nedostavilo období nové prosperity. I na Broumovsku se v lepších případech jednalo spíše jen o velmi pozvolné zotavování, v horších o úpadek, v průměru bych to označil za stagnaci. Veškeré případné naděje pak definitivně zahubila světová hospodářská krize 30. let, jejíž dopady byly v tehdejších Sudetech opět delší a tvrdší. Konkrétně firmy Schroll a Pollack, na něž Veba po roce 1945 navazovala, však po dobu své existence nikdy nedospěly až do stadia krize existenční,“ říká Karel Franze z Muzea Broumovska.

Prosperitu Broumova a přeneseně i regionu podle něj od počátku určovala prosperita místní textilní produkce, soukenictví, plátenictví a pak i bavlnářská průmyslová výroba.

„Takových podniků, které zaměstnávaly od 20 do 60 lidí, tu přitom bývalo poměrně dost. V součtu byly schopny zaměstnat slušný počet lidí a eventuálně tak i trochu tlumit důsledky krizových výkyvů textilní branže. To nám zde dnes chybí. Z hlediska živností je dnešní Broumov pouhým stínem toho předválečného. Dnes v tom hrají roli i negativní důsledky procesu globalizace,“ říká Karel Franze.

„Kupříkladu donedávna, dokud v klášteře neotevřeli staronovou restauraci U Tří růží, Broumov poprvé ve své historii zažíval období, že v obvodu někdejších městských hradeb nefungovalo jediné regulérní pohostinství. Přitom před válkou jich bylo ke dvaceti, na celém katastru města až na čtyřicet. A to tehdy turistů zdaleka nepřijíždělo tolik jako dnes. Člověku až rudnou uši, když jim má odpovědět na dotaz, kde v centru by se mohli najíst,“ podotýká historik.