Valašskou chalupu z 18. století rozežírá hmyz, odborníci jej vyhání teplem

  16:20
Odborníci ze skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm zachraňují speciální termosanací chalupu z Prlova z poloviny 18. století. V muzeu kromě toho opravují i další památky.

V rožnovském skanzenu odstartovala termosanace Chalupy z Prlova. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Historické stavení poblíž větrného mlýna v areálu Valašské dědiny obklopují řemeslníci se speciálními přístroji. Zatímco dvojice pracovníků připevňuje na dřevěné stěny budovy obrovskou fólii, další proměřují dřevěné trámy.

Chalupu z Prlova, jeden z cenných objektů rožnovského skanzenu, čeká výjimečná záchranná akce. Stavbu z poloviny 18. století rozežírá dřevokazný hmyz, některé trámy trouchnivějí a sypou se z nich piliny. Vedení Valašského muzea v přírodě proto povolalo specializovanou firmu, která zajišťuje takzvanou termosanaci.

„V českých podmínkách je to stále poměrně nová metoda, ale v Dánsku už se používala ve 30. letech minulého století,“ vysvětlila vedoucí firmy Thermo Sanace Andrea Nasswettrová.

Princip je poměrně jednoduchý. Odborníci obalí ve zhruba metrové vzdálenosti budovu fólií. Vznikne tak vzduchový polštář, do něhož horkovzdušné agregáty hliníkovým potrubím vhánějí horký vzduch.

„Dřevo se postupně prohřeje až na teplotu 55 stupňů Celsia, což spolehlivě stačí k vyhubení všech forem dřevokazného hmyzu od kukel a larev po dospělé jedince,“ popsala Nasswettrová.

Stačí tři dny

Stavení je specifické tím, že se skládá z různých druhů materiálů, termosanace však zabere na všechny. Škůdce zároveň vyžene ze světnice, chodby i pláště budovy.

Fotogalerie

Pro záchranu prlovské chalupy je to stěžejní. Budova totiž byla v pokročilém stadiu napadení a předchozí ošetření nebyla účinná.

„Chemické postřiky repelentního charakteru sice hmyz odpuzují, ale nedostanou se hlouběji do dřeva a larvám nijak nevadí,“ upřesnila Nasswettrová.

Celý zásah potrvá tři dny, hotovo by mělo být ve středu večer.

„Neznamená to, že bychom měli navždy vyhráno. Dále se o budovu budeme muset starat, dělat impregnace, výměny poškozených trámů a další ošetření,“ vysvětlil ředitel muzea Jindřich Ondruš.

Chalupa z Prlova byla hmyzem nejhůře napadená

Metodu termosanace ve skanzenu vyzkoušeli poprvé před dvěma lety na budově radnice v Dřevěném městečku (viz též Hmyz ničí radnici v rožnovském skanzenu. Proto ji zabalili a zahřáli) a mají s ní dobré zkušenosti.

Do letošní opravy Chalupy z Prlova se muzeum pustilo v rámci přeshraničního projektu Kulturní dědictví Javorníků a Beskyd ve spolupráci se Slovenským národním muzeem v Martině.

V Rožnově tak během letoška opraví za 5,6 milionu korun pět objektů – například chalupu a stodolu z Valašské Polanky, fojtství z Lidečka či střechu na Janíkově stodole. Termosanaci však využijí pouze na objektu Chalupy z Prlova.

„Z hlediska napadení hmyzem byla v nejhorším stavu, roli může hrát i poloha. Je v místě, kde moc nesvítí slunce a je tu relativní vlhkost,“ sdělil Václav Mikulec, který má projekt na starosti.

Chalupa patřila k nejstarším usedlostem v Prlově. Ve skanzenu je v ní umístěna expozice ukazující, jak fungovala rodina s čerstvě narozeným dítětem.

„Při opravách jsme ji dočasně vystěhovali, ale nechceme lidem opravované objekty úplně uzavírat. Pro návštěvníka může být atraktivní, že uvidí, jakým způsobem se o zdejší budovy staráme,“ řekl Ondruš.

Ve Valašském muzeu v přírodě spravují okolo 120 dřevěných objektů, jako jsou stodoly, chalupy či zvoničky. Do jejich opravy muzeum investuje každoročně zhruba čtyři miliony korun.

„Obecně se dá říct, že jsou tyto budovy ve velmi dobrém stavu. Je to díky pravidelným kontrolám a průběžným opravám,“ přiblížil ředitel muzea.

Mimo speciální zásahy jako v případě prlovské chalupy řemeslníci pravidelně upravují či vyměňují trámy či osekávají omítky. Dbají přitom na ruční práci, aby byly materiály upraveny stejným způsobem, jako to dělali naši předkové.