Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo ostudy víno a amfiteátr. Výtvarník chce oživit zanedbané terasy

  6:16
Ještě po válce se prostoru nad Papírovým náměstím v Liberci přezdívalo Semiramidiny zahrady. Na terasách, které dnes pod nálety a smetím nejsou místy ani vidět, rostly dřív ovocné stromy a voněly květiny. Udělat z nich znovu místo pro odpočinek chce výtvarník Rudolf Hůlka.

Rudolf Hůlka chce dnes zanedbané terasy změnit k nepoznání. | foto: Jan Pešek, MF DNES

„V jiných městech jsou takové terasy vyhledávaným místem. To jen tady se už padesát let řeší, co s nimi. Vzniklo asi čtyřicet různých studií, ale pořád nic,“ vysvětluje Hůlka, proč se do oživení teras pouští.

„Chtěl bych tam vysadit zpátky ovocné stromy. Udělat tam pergolu s vínem a místo k posezení. Pod terasami by pak bylo dětské hřiště s nápaditými atrakcemi. Žádné takové ty prefabrikáty, které jsou na každém rohu. Se sousedem už jsme se domluvili, že by tam v létě prodával zmrzlinu. Tohle místo je naprosto úžasné, přímo vybízí k tomu, aby se s ním něco udělalo,“ zdůvodňuje Hůlka, který na oživení Papírového náměstí založil před časem i spolek Zbytek.

Podle něj je ale velký problém ve vlastnících pozemků. Terasy jsou totiž rozparcelovány mezi několik desítek majitelů, kteří se nejsou schopni mezi sebou domluvit. To potvrzuje i náměstek primátora Jan Korytář.

„Nechali jsme teď vytyčit hranice jednotlivých pozemků, protože to bylo značně nepřehledné. Pan Hůlka bude svůj záměr realizovat na pozemcích, které patří městu. Už jsme mu na to dali i nějaké finanční prostředky.“

Dětské hřiště na místě volejbalového plácku

Konkrétně jde o prostor u podzemního krytu v Lucemburské ulici. Dětské hřiště má vzniknout z plácku, kde se dříve hrával volejbal.

„Chci tam udělat i malý amfiteátr, kde by se hrálo loutkové divadlo. Kapacita by byla tak pro padesát až sto dětí. Takový prostor tady v Liberci nikde není,“ líčí Hůlka.

„Jestli se to povede, tak klobouk dolů, to místo má ohromný potenciál. Teď když mám projít kolem zdravotní školy po schodech dolů k Papíráku, tak mě jímá hrůza. Stahují se tam různé živly, o nepořádku nemluvě,“ vítá nápad Petra Štruncová, která bydlí v nedaleké ulici Na Ladech.

Kdy ale terasy prokouknou, zatím Hůlka neví. Vyřízení potřebných dokumentů už se vleče skoro tři roky. Aktuálně se řeší stavební povolení na opěrnou zídku.

„Je pravda, že projekt obnovy teras jde pomaleji než jsme mysleli. Někdy je důvodem postoj úředníků, jindy představa pana Hůlky. Ale rozhodně ho chceme dotáhnout do konce. Teď hledáme cestu, jak část projektu upravit, aby se něco realizovalo ještě letos a zbytek případně další rok,“ dodal Korytář.

Hůlka usiluje o nejužší uličku v Liberci

Kromě teras dojednává Hůlka i zpřístupnění uličky mezi restaurací Ztráty a nálezy a sousedním domem v Široké ulici.

„Dřív to byla normální ulička, jako kluk jsem tam ještě chodil. Teď je to dvacet let zahrazené, ale s majiteli obou domů už jsme se dohodli, že by tuto nejužší uličku v Liberci znovu zpřístupnili,“ řekl Hůlka.

„Mohla by z toho být taková rarita, další liberecké nej. To jsou přesně věci, které dělají městské čtvrtě malebnější. Jednáme o tom, že by tam restaurace dala i stolečky k posezení,“ zmínila Zuzana Tachovská, která Hůlkovi se zpřístupněním uličky pomáhá.