Developer Třešňák a památkáři hledají společnou řeč, jak na Hadí Lázně

  16:18
Spor o budoucnost Hadích lázních v Teplicích, které řadu let chátrají, se zdá být částečně zažehnán. Známý developer a majitel budovy Jaroslav Třešňák, se sešel se zástupci města, statiky a památkáři. Společně objekt prošli a mluvili o tom, jak ho zachránit. K plánovanému cíli ale mají stále daleko.

„Všichni se seznámili se současným stavem Hadích lázní a já jsem doporučil, aby se dotčené strany sešly u kulatého stolu a pokusily se najít řešení pro budoucnost stavby z hlediska památkové ochrany i budoucího využití,“ řekl po schůzce primátor Teplic Hynek Hanza (ODS).

„Věřím, že se podařilo prolomit ledy a obě protistrany nyní zasednou k jednacímu stolu,“ dodal primátor.

Zatímco v minulosti Třešňák zástupce města do budovy nepustil, za což od stavebního úřadu dostal několikatisícovou pokutu za nesoučinnost, tentokrát se jednání neslo v pozitivním duchu a podnikatel na něm představil smělé plány.

Do obnovy lázní, z kterých chce udělat léčebnu až pro dvě stě dětí s pohybovými poruchami, chce investovat 200 milionů korun.

Fotogalerie

„Dům bude stát maximálně padesát až sedmdesát milionů a na dalších 130 milionů vyjdou nové technologie. Pod objektem je pramen, který by mohly lázně čerpat, a je napojen i na hlavní rozvod lázeňských pramenů,“ řekl novinářům.

Protože se však budova nachází na nejnižším místě Teplic a je značně podmáčená, chtěla by ji firma JTH Holding rozebrat a zvednout o metr a půl, aby stavba nebyla pod úrovní hlavní silnice.

Památkáři už odmítli čtyři návrhy

To se ale nelíbí památkářům, kteří už v minulosti odmítli celkem čtyři návrhy na rekonstrukci Hadích lázní.

„Vlastník objektu předložil několik variant přestavby či rekonstrukce objektu. Je však nutné uvést, že všechny varianty vycházely z předpokladu, že se současná stavba odstraní a v uvolněném prostoru bude postavena stavba nová,“ uvedl před jednáním Petr Hrubý, ředitel Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

„Tato stavba (volná kopie stavby původní) by byla umístěna výše a posunuta směrem do přilehlého parku. Zároveň by k ní byla přistavěna moderní přístavba, aby byla navýšena kapacita objektu. Tyto varianty byly ze strany NPÚ odmítnuty výhradně z toho důvodu, že by současná stavba – kulturní památka – zanikla,“ dodal Hrubý.

Architekt Sedláček odmítá, že chtěl budovu přesouvat

Podle architekta Petra Sedláčka z ateliéru MISe, který novou podobu budovy navrhuje od roku 2009, ale jen jedna studie počítala s přesunutím. „Odmítám výklad, že jsme od počátku pracovali s variantou, že budovu chceme někam přesouvat,“ podotkl architekt.

„Všechny varianty, které jsme předkládali, s výjimkou jedné, byly řešeny na původním místě jako rekonstrukce stávajícího objektu. Dokonce i ta poslední z roku 2017 je řešena tak, že stávající dům zůstává na místě a k němu je něco přistavěno,“ řekl Sedláček.

I on doufá, že už firma s památkáři najde společnou řeč.

„Uvědomuji si, že památková péče postupuje striktně podle zákona a chrání objekt, který je kulturní památkou. Kdybych byl památkářem a viděl jen tuto výseč, tak bych to možná chápal. Ale já jako Tepličák vidím i to, že tady mohly být lázně, v kterých se lidé mohli léčit,“ doplnil.

Lázně jsou v dezolátním stavu

Schůzky v Hadích lázních se zúčastnil i odborný asistent Experimentálního centra ČVUT Jan Zatloukal, který v minulosti na objekt zpracoval statický posudek.

Podle něj jsou lázně v dezolátním stavu a nejlepším způsobem, jak sanovat masivně napadené konstrukce, je jejich výměna.

„Když konstrukce nasákne solí z minerálního pramene, tak v podstatě není v lidských silách ji z ní dostat. Technicky to možné je, ale trvá obdobnou dobu, jakou se to dostávalo dovnitř. A v tomto případě se sůl dovnitř dostávala 200 let,“ upozornil Zatloukal.

Co s Hadími lázněmi v Teplicích? Spadnou?

Hadí lázně v Teplicích jsou v katastrofálním stavu. V lednu z ohrazeného chátrajícího objektu odpadl velký kus římsy pod střechou. Památkáři „válčí“ s majitelem objektu Jaroslavem Třešňákem. Oni chtějí záchranu stavby z roku 1796, on hodlá lázně ve čtvrti Šanov zbořit a postavit „něco podobného“ o kus dál. Kdo vyhraje? Pohled památkářů vysvětluje Petr Hrubý, ředitel Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

S majitelem Hadích lázní, panem Třešňákem, jste několikrát jednal a budete jednat. Proč mu nedovolíte přestavbu objektu?
Národní památkový ústav nemá obecně nic proti záměru vlastníka realizovat v objektu lázeňský provoz. Problém je však ten, že vlastník objektu prostřednictvím architekta Petra Sedláčka předložil několik variant takzvané přestavby či rekonstrukce objektu, které však vycházely z předpokladu, že se současná stavba odstraní a v uvolněném prostoru bude postavena stavba nová. Tato nová stavba (volná kopie stavby původní) by byla umístěna výše a posunuta směrem do přilehlého parku. Zároveň by k této nové kopii byla přistavěna moderní přístavba, aby byla navýšena kapacita objektu. Tyto varianty byly ze strany NPÚ odmítnuty výhradně z tohoto důvodu, že by současná stavba – kulturní památka – zanikla. Je nutné si uvědomit, že z hlediska stavebních předpisů stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Z uvedeného je tak zřejmé, že vlastník v podstatě nepředkládal studie k přestavbě, ale k demolici a nové výstavbě. Z těchto důvodů musely být tyto návrhy odmítnuty, protože kulturní památku ze zákona nelze odstranit.

Jaké jsou požadavky ze strany ochránců památek směrem k panu Třešňákovi?
NPÚ vypracoval k rekonstrukci Hadích lázní památkové pokyny, ve kterých jsou uvedeny možnosti, za kterých by mohlo dojít k novým přístavbám k objektu, aby mohla být navýšena kapacita, což krom jiného požaduje vlastník. Prioritou těchto doporučení je dosáhnout stavu, aby byla rekonstruována současná stavba. V rámci případného řešení je NPÚ ochoten k případným kompromisům, aby se dala přestavba realizovat. Vlastník ale zatím trvá výhradně na svém, tedy na odstranění stavby a stavbě nové.

Nedávno odpadl z památky kus římsy. Lze ale z vašeho pohledu mluvit o řízené devastaci ve smyslu „necháme to být, pak nezbyde nic jiného, než ho strhnout, a máme volnou parcelu“?
Problém postupného chátrání stavby spočívá v tom, že vlastník nehodlá ustoupit ze svého názoru, že jediným řešením je výstavba nové budovy. V návaznosti na tento názor pak do současné stavby investuje minimální prostředky. Zatím se vždy podařilo dosáhnout toho, že ty práce, které dostal nařízeno provést, provedl. V současnosti má opět nařízeno provedení určitých zabezpečovacích prací, tak uvidíme, jaký bude jeho další postup.

Uložili jste panu Třešňákovi či jeho JTH Holding nějaké pokuty za nakládání s památkou?
Národní památkový ústav nemá ze zákona oprávnění ukládat pokuty, to může učinit pouze výkonný orgán státní památkové péče, v tomto konkrétním případě Magistrát města Teplice. Dotaz je nutné tedy směřovat tam, pokuty jsou ukládány v rámci správního řízení, ve kterém není Národní památkový ústav v pozici jeho účastníka, tudíž nedisponuje těmito informacemi.

Jednáte ve shodě s městem, kde se změnilo vedení, anebo máte pocit, že samospráva jde Třešňákovi „na ruku“? Co byste od radnice potřebovali nyní?
Národní památkový ústav vydává k předloženým studiím a záměrům odborná vyjádření, která slouží jako podklad výkonnému orgánu státní památkové péče, tedy Magistrátu města Teplice, pro vydání závazných stanovisek, což je řešeno na úseku přenesené působnosti státní správy (do těchto rozhodnutí samospráva nezasahuje). Obecně se dá uvést, že v dané věci postupuje výkonný orgán státní památkové péče ve shodě s naším názorem. Vedení radnice je o dosavadních postupech informováno a nemám z jejich postoje důvod se domnívat, že by nějak „nadržovali“ vlastníkovi. Domnívám se, že názor samosprávy je v tomto případě věcný a korektní.

Mohou památkáři podat na pana Třešňáka trestní oznámení a hnát stav lázní až k soudu?
Trestní oznámení může obecně podat kdokoli, je však nutné si uvědomit, že tento krok musí být opatřen relevantními důkazy. Zároveň se nedomnívám, že bychom se už dostali tak daleko, aby se celá záležitost měla řešit těmito kroky.

Když se budeme bavit obecně, mohou vůbec památkáři řízené devastaci kdekoli a kdykoli zabránit?
Zákon o památkové péči zná několik postupů, jak nařídit vlastníkovi, aby kulturní památku udržoval v řádném a odpovídajícím stavu, to jest z hlediska zákona je toto možné. Druhou stránkou je vymahatelnost těchto případných nařízení, která nemusí být bohužel vždy zcela úspěšná.

(ves)

Autor: