Přerované budou už během pár let dýchat čistší vzduch. Slibuje to alespoň společnost Veolia, jež provozuje místní teplárnu.

K miliardové investici do nových technologií ji nutí končící licence na dva kotle spalující černé uhlí, která jim vyprší s koncem roku 2022.

Společnost kotle postupně odstaví a vymění za ekologičtější zařízení, v nichž bude možné v libovolném poměru spalovat biomasu a TAP, což jsou brikety z vytříděných komunálních a průmyslových odpadů, které se nedají recyklovat. Jako záložní zdroj instaluje teplárna také dva nové kotle na plyn.

„Stavba prvního multipalivového kotle začne v příštím roce, zhruba po půl roce by se měl stavět druhý kotel. Zároveň budeme postupně bourat oba staré uhelné kotle. Dokončení a zprovoznění technologie proběhne koncem roku 2022,“ uvedl Pavel Dostál, ředitel regionu Střední Morava společnosti Veolia Energie ČR.

Ekologičtější palivo, ale místo vlaků hrozí další kamiony

Na nová zařízení v těchto dnech firma získala nezbytný posudek o vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Po dokončení modernizace teplárny bude největším přínosem, že ve městě významně klesnou celkové emise, zejména u oxidů dusíku a oxidu siřičitého.

„Fosilní palivo s vysokou produkcí CO2 nahradí obnovitelná paliva s nulovou (biomasa) nebo nízkou (TAP, zemní plyn) bilancí CO2. Z těchto důvodů lze realizaci považovat za velmi přínosnou,“ stojí v závazném stanovisku ministerstva životního prostředí.

Ačkoliv budou nová zařízení podle deklarací do ovzduší vypouštět podstatně méně škodlivin než ta stávající, má celý proces i svá „ale“.

Veolia plánuje spalovat v teplárně až 114 tisíc tun TAP a od 20 do 178 tisíc tun biomasy za rok. Uhlí doposud spotřebovala 200 tisíc tun ročně. Zatímco uhlí se ale do teplárny vozilo převážně v železničních vagonech (12–13 vozů denně), u nového paliva hrozí nárůst nákladní dopravy na silnicích.

Firmě Veolia se totiž zatím nepodařilo najít partnera, který by byl schopný zásobovat teplárnu biomasou a TAP po železnici. Dopravní zatížení tak může vzrůst z dosavadních osmi až na 31 kamionů za den.

„Jednatřicet vozů je nejhorší možná varianta, kterou nepředpokládáme. Budeme intenzivně jednat o železniční přepravě. Než bude technologie dokončená, máme ještě tři roky, abychom našli vhodné řešení,“ mírní obavy mluvčí Veolie Jana Dronská.

Jak dodala, firma v případě kamionové přepravy počítá s dálničním přivaděčem, který má ústit přímo u teplárny, nákladní auta by podle ní proto neměla jezdit přes město.

Problém č. 2: kde vzít TAP?

Zatím nevyřešenou otázkou také zůstává, kde vlastně bude Veolia získávat tuhé alternativní palivo. Jednou z podmínek EIA je, že TAP bude vyrobeno z odpadů vyprodukovaných v Olomouckém kraji.

Podle přerovské senátorky a krajské zastupitelky Jitky Seitlové je však taková podmínka nesmyslná.

„Podle mne to je pro komerční zájem velmi pravděpodobně právně neobhajitelné, ale taky věcně a logicky naprosto nesmyslné. Do Přerova se bude muset dovážet například odpad z desítky kilometrů vzdáleného Jeseníku, ale z bližších obcí, které již leží v Jihomoravském kraji, nikoliv,“ diví se Seitlová. „Z hlediska dopravního zatížení je to zcela proti smyslu a environmentálním zájmům.“

Boj o cenu tepla pro Přerovany

Další komplikace se pak skrývá přímo v Přerově. Podle memoranda, které na začátku roku 2018 podepsalo s Veolií bývalé vedení radnice, se granule TAP měly vyrábět z odpadků vyprodukovaných samotnými Přerovany.

Město, stejně jako všechny ostatní obce, se totiž musí připravit na zákaz skládkování, který začne platit v roce 2024. To znamená, že netříditelný odpad bude třeba zlikvidovat – buď ve spalovně, nebo jej využít na výrobu TAP.

A přestože možnost třídit a dál zpracovávat komunální odpad přímo v teplárně považovaly za výhodné obě strany, dodnes se nedobraly k definitivnímu rozhodnutí.

Zde však vstupuje do hry pro město velmi „citlivá“ veličina – cena. Teplárenský areál Veolie totiž zásobuje teplem nejen průmyslové podniky či obchody, ale prostřednictvím městské společnosti Teplo Přerov vyhřívá i přes 14 tisíc domácností. A právě o cenu, kterou by Přerované za teplo platili, se hraje.

„Cena je pro nás alfa a omega. Nyní poskytujeme zákazníkům cenu tepla, která je šestá nejlevnější v rámci srovnatelných měst v Česku. Chceme ji udržet v mezích, aby pořád byla pro obyvatele Přerova co nejvýhodnější,“ uvedl předseda představenstva společnosti Teplo Přerov a radní Petr Vrána.

Vedení městské firmy dokonce jako jedno z řešení zvažuje výstavbu kogeneračních plynových jednotek s tím, že by už nebyla prostředníkem, ale vyráběla teplo sama.

Zda se jí to vyplatí, má napovědět studie, kterou si nechala zpracovat. „Bude to jeden z materiálů pro vyjednávání se společností Veolia,“ popsal Vrána.