Získané informace tak rozšiřují fakta o raných dobách jednoho z nejvýznamnějších klášterů v západních Čechách.

„Díky předchozímu archeologickému výzkumu jsme věděli, že se v tomto prostoru zachovalo v suterénu středověké zdivo. Tomáš Karel z Národního památkového ústavu potvrdil, že také celá zeď je středověká a to v celé své výšce, tedy až k okapní římse,“ konstatovala Lucie Toman z Hroznatovy akademie, která v klášteře působí.

Historické zdivo navíc ukrývalo zazděná románská okna.

„Byla nalezena ve dvou podlažích nad sebou. Spolu s lomovým zdivem svědčí o tom, že budova vznikla kolem poloviny 13. století, přibližně mezi roky 1230 až 1260. K účelu prostor v západním křídle je možní říci, že obvykle platí zažitá tradice. V přízemí bývaly sklady, ale o patrech budovy toho moc nevíme. Podle sestavy oken je možné odvodit, že zde byl nějaký větší sál, nad ním se možná nacházelo ještě další patro,“ upřesnila Lucie Toman.

Je pravděpodobné, že nejprve se začal stavět chrám. Ten byl dokončen kolem roku 1232, kdy byl vysvěcen. A zřejmě až po jeho dokončení začala stavba zděného konventu, ze které se zachovaly části suterénu a západní průčelí.

„Blahoslavený Hroznata, zakladatel kláštera, se tedy jeho dokončení nedožil. Zemřel již roku 1217. Díky nálezu se nám povedlo odkrýt další střípek informací o nejranějších dějinách kláštera v roce, kdy slavíme 800 let od smrti jeho zakladatele. Na průzkumu se podíleli také památkáři Lubomír Zeman a Filip Prekop,“ doplnila Lucie Toman s tím, že i letos rekonstrukce areálu kláštera pokračuje.

Opravy se dočká část fasády na západní straně kláštera, která denně vítá návštěvníky. Na fasádu barokního křídla kláštera přispěje Konference vyšších představených mužských řeholí. Díky finanční podpoře z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury České republiky dostane nový kabát i klášterní knihovna.