Zkrachovalý Technopark Pardubice chce jeho nový majitel rozšiřovat

  8:02
V roce 2014 patřila jeho dražba k největším vůbec. Technopark za 450 milionů korun, ztělesněný symbol krachu společných aktivit podnikatelů, města, kraje, univerzity a EU, se stal po šesti letech minulostí. Nový majitel areálu mu však po dvouleté zkušenosti s jeho provozem věří a chce ho dále rozvíjet.

Technopark Pardubice. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Na předimenzovaných parkovištích vedle i uvnitř areálu se ztrácí pár desítek parkujících aut. Vědecký park v průmyslové zóně ve Starých Čívicích na okraji Pardubic je i v pracovní době velmi klidným místem. Jeho nájemci jsou tam spokojeni.

„Z mého pohledu vycházejí noví majitelé s nájemným vstříc a zřejmě se to netýká jen nás, protože je areál téměř plný. Z odstupu je určitě plus, že Technopark vznikl, po letech se potvrzuje, že byl záměr dobrý,“ říká spolumajitel a jednatel pardubické firmy Domat Control System Karel Vytřísal.

Podle něj byl Technopark dobrý nápad, akorát přišel ve špatnou dobu na začátku krize a spousta nájemců, pro které ho investor stavěl, se nakonec nenastěhovala. Tehdy je také odrazoval vysoký nájem.

Technopark slavnostně zahájil provoz v září 2008 a čekal na vědce. Počet odborníků zaměstnaných na tomto místě měl v roce 2010 dosáhnout 450 lidí, většinou vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Jenže Technopark místo toho bojoval o holou existenci. Záměr se nezdařil.

Po třech letech provozu Technopark dlužil 150 milionů korun, nebyl zaplněn ani z poloviny, v jeho areálu podnikalo osm firem, které zaměstnávaly 130 lidí. Univerzitní studenti ani pedagogové ho nevyužívali. Skomíral až téměř do uplynutí lhůty pěti let, kdy v něm na základě dotačních podmínek směly působit jen vývojové a inovační firmy.

Teprve potom se dařilo areál z větší části naplnit. Už před jeho předloňskou dražbou byly pronajaty čtyři pětiny areálu. Nájemci se věnují lehké výrobě, skladování, výzkumu a administrativě. Podobně naplněný je tedy areál i dnes.

Prostory jsou obsazené z osmdesáti procent

„Za dva roky se provozně víceméně nic nezměnilo, obsazenost je obdobná, Conseq se snaží pronajímat plochy dál. Zcela obsazená jsou přízemí budov. Volné jsou spíše prostory administrativně vývojové, tedy to, co bylo původně plánované,“ řekl správce areálu z firmy FreeZone Jindřich Koblížek.

Podle majitele Technopark v současnosti slouží dvanácti nájemníkům, přičemž obsazenost je osmdesát procent.

„Vyšší obsazenosti brání nevhodná struktura prostor. Příliš mnoho kanceláří a málo průmyslových hal,“ řekl Jan Vedral, předseda představenstva společnosti Conseq Investment Management, které nyní areál patří. Respektive její dceřiné firmě s názvem Conseq Transformovaný fond Conseq penzijní společnosti. „S investicí jsme spokojeni,“ dodal Jan Vedral.

Areál o rozloze více než 58 000 metrů vydražila jeho společnost za 183 milionů korun. Prodej na popud největšího věřitele Geosanu ani nepokryl všechny pohledávky.

Nový majitel už nebyl zavázán podmínkami Evropské unie, která do něj investovala 300 milionů korun, a proto v něm směly nejméně pět let působit jen vývojové a inovační firmy. Podnikatelský inkubátor měl sloužit jako zázemí pro začínající podnikatele.

„Vývojem vyspělých technologií se ze současných nájemníků zabývá pět firem,“ říká Jan Vedral.

Dnešní firmy s původní filozofií projektu nemají zpravidla mnoho společného. Ale to je i výhoda, kterou chce fond shromažďující peníze od účastníků penzijního připojištění a státu využít.

„Zónu plánujeme dále rozvíjet, předpokládáme výstavbu průmyslových hal na území o rozloze 10 tisíc metrů čtverečných,“ dodává Vedral. S chystaným rozvojem souvisel už loňský nákup dvou sousedních pozemků.