Dneska už tetování chtějí i sedmdesátiletí, říká opavský tatér Jiří Hatala

  8:56
Někteří v nich vidí kriminálníky a vyvrhely, jiní se na ně nemohou vynadívat. Takové reakce okolí budí lidé, kteří se nechávají tetovat. Jiří Hatala z Opavy rozhodně patří mezi ty, kterým se tetování vždycky líbilo. Dnes se od něj nechávají tetovat i zájemci ze zahraničí.

Jiří Hatala se tetování věnuje přibližně od svých patnácti let. Dnes provozuje tetovací studio v centru Opavy. | foto: Jan Smekal, MF DNES

S tetováním začal někdy v roce 1992 v patnácti letech, protože vždycky hezky kreslil. „Když jsem si vytetoval na předloktí první křížek a přišel jsem s ním domů, rodiče to nesli hodně nelibě. Tehdy totiž měli tetování jen kriminálníci,“ upozornil osmatřicetiletý rodák ze Zlína.

Tenkrát ještě žádná tetovací studia neexistovala kromě jednoho v Praze. „Všechno jsme tak dělali ručně bez strojků. Zkoušeli jsme písmenka, srdíčka a podobné malé symboly,“ zavzpomínal Jiří Hatala na své začátky.

„A tak jako všichni jiní tatéři i já jsem se učil sám na sobě. Později jsme si s kamarádem vzájemně vytetovali mořské panny,“ přiblížil s tím, že se vždycky chtěl živit kreslením. „A tetování byla jedna z variant. Přece jen, kdybych měl malovat obrazy, hrozně těžko bych se tím uživil. Vždycky by to byla jen záliba na doma,“ myslí si.

Dneska provozuje tetovací studio v centru Opavy. Obrázky si k němu chodí nechat dělat různí lidé. „Manažeři, lékaři, právníci i sportovci,“ vyjmenoval některé z nich. „Kdysi ke mně pravidelně chodili fotbalisté Baníku, ale to bylo v době, kdy se jim ještě dařilo. Tehdy tam hrál Franta Metelka, který mi je tady posílal,“ pousmál se.

Mezi jeho pravidelné klienty tak patřili například Radim Řezník, Róbert Zeher či Aleš Neuwirth. A díky tetování se skamarádil také s hokejistou Michalem Barinkou, který momentálně hájí barvy pražské Sparty.

„Teď je hlavně v Praze, ale když je tady, tak spolu chodíme hrávat golf.“ Kromě sportovců se už Jiřímu Hatalovi dostali pod tetovací strojek také mnozí umělci. „Mám ale špatnou paměť na jména, takže si momentálně vybavím jen Annu Geislerovou a Annu Linhartovou. Té jsem dělal více obrázků.“

Opavský tatér se však nedívá na společenské postavení těch, kteří se od něj nechávají tetovat. „Je mi úplně jedno, jestli je to mistr světa nebo prodavačka supermarketu. Vždycky se snažím o to, aby byl dotyčný co nejspokojenější,“ zdůraznil.

Lidé často hledají inspiraci u celebrit

A které motivy v současnosti nejvíce letí? Spousta lidí se nechává inspirovat celebritami. „Když některá z nich například ukáže nějaký obrázek na nějaké sociální síti, lidé začnou chodit s tím, že ho chtějí taky,“ popsal Hatala. „Zatímco dříve měli lidé jasné představy a nenechali si do nich mluvit, dneska už mnohdy výběr motivů nechávají na mě nebo asistentovi. Pobavíme se s nimi a snažíme se tak zjistit, co by se k nim nejvíce hodilo.“

Většina zájemců pak často volí něco, co se pojí s jejich rodinou. Jména, data narození, znamení, motta či rčení. Naopak čím dál méně lidí touží po ornamentech. „Ty už jsou zřejmě nenávratně pryč.“

Zatímco dříve se tetovat nechávali spíše mladí lidé, dneska už mají o obrázky na tělo zájem i padesáti nebo šedesátiletí. „Nedávno tady přišel jeden padesátník a řešil, jestli už na to není starý. Když se pak ale přišel objednat sedmdesátiletý pán, pochopil, že věk nehraje žádnou roli.“ A toto platí nejen pro muže, ale i pro ženy. „Je to jednoduché. Chtějí se líbit,“ směje se Hatala.

On sám si potetoval spoustu částí svého těla, ale rád by ještě nějaké obrázky přidal. „Líbí se mi, když někam přijdu a ostatní si mě prohlížejí. Kdybych nebyl potetovaný, nebylo by na mě nic zajímavého,“ řekl s nadsázkou. Čistou má dnes pouze pravou ruku.

„Zatím totiž stále nevím, čím bych si ji ozdobil. To na levé mám asi deset motivů, které už tvoří kompletní rukáv,“ uvedl tatér, za kterým jezdí zájemci z celé republiky i ze zahraničí.

„Mezi klienty mám i Švýcary, kteří za mnou jezdí přibližně co půl roku, a to jen kvůli tetování.“

Děti se doma tetují tetovacími strojky na fixy

Jiří Hatala má dvě děti. Osmiletou dceru a dvouapůlročního syna. Obě patří k jeho velikým fanouškům. „Dcera říkává, že bude tetovat se mnou ve studiu a malý syn mi vždycky chodí ukazovat tetovačky ze žvýkaček,“ přiblížil. „K dispozici mají tetovací strojky na fixy, takže se všichni navzájem tetujeme.“

Mezi ostatními lidmi jsou reakce rozporuplné. Někteří se stále na tetované dívají jako na despoty. Ovšem najdou se i takoví, kteří si potetované díky jejich zjevu pochvalují.

„Například, když někoho takového pravidelně vídají. Neznají ho sice jménem, ale pamatují si ho právě díky tetování,“ podotkl. „A je to také perfektní prostředek k seznamování. Když se někomu líbí nějaká slečna s tetováním, hned se s ní má o čem bavit.“

Autor: